Lídři EU se po deseti hodinách shodli na opatřeních proti drahým energiím
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v pátek nad ránem shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Po zhruba desetihodinovém jednání to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Série dohodnutých kroků má podle něj snížit ceny energií, zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu.
Lídři podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek. „Pevně věřím, že výsledky této dohody pocítíme velmi brzy,“ prohlásil Michel po jednání.
Debata šéfů členských zemí vycházela z úterního návrhu Evropské komise, která s cílem zmírnit současnou energetickou krizi navrhla mimo jiné zahájit společné nákupy plynu, vytvořit mechanismus nouzového omezení ceny plynu nebo přijmout pravidla solidarity mezi členskými zeměmi.
Lídři se shodli na podpoře všech tří bodů a vyzvali komisi, aby urychleně přišla s konkrétními řešeními všech tří bodů. Kolektivní nákupy plynu mají být podle nich dobrovolné s výjimkou plnění 15 procent objemu plynových zásobníků, jehož se mají týkat povinně.
Výsledky ocenil i český premiér Petr Fiala. „Z hlediska českého předsednictví to považuji za úspěch, máme tam věci, které jsme chtěli: ať už se jedná o zastupování cen plynu, jeho společné nákupy a další věci, které jsou důležité proto, abychom dokázali zkrotit ceny energií v Evropě. Trvalo to dlouho, ale s výsledkem jsem spokojen.“ uvedl.
Podle něj budou nyní následovat další kroky, začnou jednat ministři pro energetiku, ve spolupráci s Evropskou komisí. „Bude se pokračovat v pracích na expertní úrovni tak, abychom co nejdříve dosáhli toho, že to co je teď v politických závěrech, abychom byli schopni uvést to do praxe,“ dodal.
Dohodu komplikovali i Němci kvůli plynu
Dohodu komplikoval zejména spor o stanovení maximálních cen plynu, které požaduje většina unijních států, mají však o něm často různé představy. Zejména Německo pak cenový strop stále odmítá. Lídři nakonec jeho případné zavedení podmínili předcházející analýzou finančních dopadů a tím, že nepovede ke zvýšení spotřeby plynu. Splnění těchto a dalších stanovených podmínek může podle odhadů unijních činitelů jeho uvedení do praxe výrazně oddálit.
„Musí se vyjasnit přínosy a náklady vzhledem k rozdílnosti jednotlivých zemí a co bude zastupování pro jednotlivé státy znamenat. Bez toho se skutečně nedá schválit. A ty náklady pravděpodobně budou rozdílné,“ řekl Fiala s tím, že stropování cen je jeden z nejvíc problematických bodů, o němž nejsou všechny státy přesvědčeny.
„Právě proto považuji za úspěch to, že máme v našich politických závěrech tuto cestu otevřenou,“ uzavřel předseda české vlády.
Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové lídři během summitu hovořili o dvou různých variantách cenového stropu. Jeden by se týkal plynu využívaného k výrobě elektřiny, druhý virtuálního uzlu Title Transfer Facility (TTF), který je pro ceny plynu v EU rozhodující.
Lídři také chtějí, aby EU zkraje příštího roku stanovila nový referenční cenový index plynu, který by lépe odpovídal současné situaci na trhu než právě TTF. Ten je podle nich reprezentativní pro plyn proudící potrubím, v současnosti však již v Evropě převládá zkapalněný plyn LNG.
„Nyní máme velmi dobrá vodítka, abychom dále pracovali na otázce cen energií,“ prohlásila von der Leyenová. Komise podle ní představí své návrhy ministrům energetiky příští úterý.