MACHÁČEK: V Evropě se dojímáme nad sebou samými, ale do dějin spíše vejde výrok německého ministra
Evropské státy i USA v těchto dnech diskutují o tom, že samy sobě zakáží dovoz ruské ropy, což je krok, který byl ještě před pár dny odmítán. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová ještě v pátek říkala, že USA budou nadále kupovat ruskou ropu, protože nechtějí poškodit domácí spotřebitele. Situace se ale mění každým dnem a hodinou a nelze tedy vyloučit, že až tento komentář spatří světlo světa, bude už nějaký zákaz platit.
A pokud nebude platit dnes ráno, tak to přijde na řadu, až Putin zahájí kobercové bombardování ukrajinských měst. A možné a reálné je i leccos dalšího: úplný zákaz obchodu s Ruskem nebo vyloučení Ruska ze Světové obchodní organizace (WTO).
Jiná věc je ale ruský plyn, ten do Evropy poteče dál. Chtělo by se napsat i kdyby čert na koze jezdil, ale rajtování čerta na koze je poměrně roztomilý a veselý obrázek ve srovnání s tím, co se už ve skutečnosti děje.
My se v Evropě tak nějak dojímáme nad sebou samými, jak pomáháme uprchlíkům, jak krásně jsme se sjednotili na tvrdých sankcích, jak se i pacifistické Německo změnilo a začalo zbrojit apod., ale možná do dějin spíše vejde čtvrteční výrok německého ministra hospodářství za Zelené Roberta Habecka, že Německo nebude souhlasit se zákazem dovozu ropy, plynu a uhlí z Ruska, protože by to v Německu ohrozilo „sociální smír“.
Jachty oligarchů nic neřeší
Wolfgang Münchau ve svém sloupku pro britský časopis Spectator píše, že se v tuto chvíli Německo domnívá, že si sáhlo na limit. Jednostranně ukončilo rusko-německý plynovod Nord Stream 2. Slíbilo okamžité zvýšení výdajů na obranu na dvě procenta HDP a další dlouhodobější zbrojní investice. A dokonce Německo souhlasilo i se zmražením dvou třetin ruských devizových rezerv a s vyloučením ruských bank z platebního a komunikačního systému SWIFT.
Dojímáme se nad Ukrajinci i nad sebou samými, ale máme jako Západ vůbec nějaký konkrétní plán a cíl, kterého chceme dosáhnout? Putin by nikdy nesebral odvahu k invazi do sousední země, kdyby neměl v zádech západní peníze. Stále znovu a každý den dováží Západ z Ruska energie za 700 milionů dolarů. Tyto dovozy se dokonce po ruské invazi na Krym v roce 2014 výrazně navýšily, závislost Německa i celé Evropy na ruských energiích vzrostla.
Jít po jachtách oligarchů je možná symbolické, ale nic podstatného to neřeší. Pozvat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Evropského parlamentu, aby tam pronesl virtuální projev, je hezké, ale to je tak všechno. Ukrajina se členem EU nestane.
Putin ví, jak tuhle válku vyhrát. Obklíčí města a pak je zničí. Udělal to v Grozném a Allepu, dělá to v Charkově a udělá to v Kyjevě. Jako stratég je Putin úplně jednoduchý a předvídatelný.
Účelem případného zákazu dovozu ruských energií není zastavit tuto agresi a destrukci, ale zastavit tu další. Nechme stranou možnost převratu v Moskvě. K destrukci Kyjeva má Putin vybavení a hardwaru dost. Ale možná už nebude mít zdroje na to, aby to zkusil v budoucnosti ještě jednou.
Bývalý francouzský prezident François Hollande minulý týden řekl, že EU by měla zakázat dovoz ruských energií a Němci by měli akceptovat, že budou muset něco obětovat. Má pravdu. Tlak v tomto směru bude vzrůstat.
Aby to ale neskončilo podobným mlžením jako ve věci platebního systému SWIFT, ze kterého se vyřadilo jenom sedm ruských bank. EU může docílit toho, že zredukuje nákup ruského plynu třeba o polovinu. Bude to nepříjemné, ale pořád to nebude strašně bolet. Úplný zákaz dovozu plynu je nepravděpodobný, stejně jako se
nikdy neplánoval zákaz SWIFT pro všechny ruské banky. Ohledně SWIFT předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila vyřazení Ruska s velkými fanfárami. Noviny o tom napsaly. A pak se ukázalo, že se to týká jen sedmi ruských bank a nikdo si toho už moc nevšímal. Je dost možné či pravděpodobné, že se zákazem ruských energií se bude postupovat podle podobného manuálu EU.
Sebeoslavný paralelní vesmír
Pokud bude dovoz energií zakázán jen částečně, možné jsou dva scénáře. Putin neudělá nic a dál bude inkasovat. Nebo naopak zastaví dodávky úplně a bude se dívat, jak se to vyvine s oním německým „sociálním smírem“. Tady ale nejde jen o německý sociální smír. Okamžité odříznutí od ruského plynu by se rovnalo materiálnímu šoku pro německou ekonomiku a německý ekonomický model. Energie jsou součástí německého proexportního modelu.
Žijeme v sebeoslavném paralelním vesmíru. Slavíme ukrajinská vítězství v bitvách, sníme o tom, že Ukrajina může vyhrát. Lyricky se dojímáme nad změnou Německa apod. Dokud se ale budou importovat ruské energie, zůstane nejsilnější euroasijskou strategickou aliancí ta energetická mezi Německem a Ruskem.
Musíme nyní hlavně jasně říci, co se přesně stane, když Putin zaútočí na členskou zemi NATO. Podle všeho bude mířit na propojení enklávy Kaliningradu s Ruskem a odříznutí pobaltských zemí od Polska. Nezapomínejme, že k válce se Putin definitivně rozhodl, když se americký prezident Joe Biden vloni rozhodl nespustit sankce na Nord Stream 2.