Macron uspěl, Zelení v Evropě zuří. Čistá jaderná energie může rozštěpit Evropu
Evropská komise se vyslovila pro zařazení jádra i zemního plynu na seznam zelených investic – a napříč evropskou sedmadvacítkou je z toho pořádná bouře. Plán se považuje za vítězství francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jehož země se právě ujala evropského předsednictví. Uvítali ho i politici z Polska či Česka, kde je pro směřování ke klimatické neutralitě jaderná energie zcela zásadní.
A odpůrci? Zcela odmítavá reakce přišla z Rakouska, kde ministryně pro klima Leonore Gewesslerová dokonce hrozí Bruselu žalobou, pokud bude návrh schválen ve stávající podobě. O něco méně razantní odmítnutí přišlo i z Německa, kde však v postoji k plánu nepanuje shoda ani ve vládní koalici. Proti je i Španělsko. Zmíněné země představují zhruba čtvrtinu obyvatel EU. Pro zablokování plánu by ale bylo potřeba nejméně 20 členských zemí, které představují 65 procent unijních obyvatel. To není pravděpodobné.
Obrací i Německo. Nedávný průzkum pro list Welt am Sonntag ukázal, že přibližně polovina Němců už by se zrušení odstávky jaderných elektráren nebránila.
K návrhu Komise se mají státy sedmadvacítky vyjádřit do 12. ledna. Poté chce Brusel nová pravidla schválit a vedle členských zemí jej předat také poslancům europarlamentu. Pak už mu nestojí nic v cestě. Zelení politici napříč Evropou plán kritizují a všímají si toho, že byl zveřejněn tak trochu ve stínu silvestrovských oslav, to nedává mnoho času pro formování evropské koalice odpůrců.
Odpůrci ale těžko mohou tvrdit, že je návrh překvapil. Už na podzim jej velmi jasně avizovala šéfka Komise Ursula von der Leyenová, která uvedla, že „potřebujeme stabilní zdroj, jadernou energii“.
Nová taxonomie umožní spojit soukromé investice do atomové energie a plynu s podporou klimatu. Komise na tom pracovala několik let. Text poskytne investorům jistotu, že podporou zmíněných technologií vkládají své peníze do udržitelné energie. Je to výčet kritérií, která napříště určí chování ekonomiky, do kterých technologií budou putovat miliardy eur od investorů a z evropských dotací.
Vše směřuje k roku 2050, kdy chce Evropská komise dosáhnout klimatické neutrality. Návrh předpokládá, že investice do jádra poplynou nejméně příštích 20 let, a do zemního plynu, který je označován jako „přechodný zdroj“, ještě příštích 10 let.
Podle stoupenců jde o nevyhnutelný krok na cestě k omezení skleníkových plynů. „Potřebují to naše domácnosti, potřebuje to i náš průmysl,“ uvítal zařazení jádra mezi čisté energie i premiér Petr Fiala.
Odpůrci ale tvrdí, že při produkci energie z jádra sice nevznikají škodlivé emise, jenže není vyřešeno uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva. Vedle toho se stále obávají i o bezpečnost. Zejména v Německu je to citlivé téma, které se od jádra odvrátilo v roce 2011, po havárii v japonské Fukušimě. Za vlády kancléřky Angely Merkelové postupně zavíralo své jaderné elektrárny, takže letos doslouží poslední tři: v Bavorsku, Bádensku-Würtembersku a v Dolním Sasku.
Současná vláda v Berlíně se plánu drží, přestože v čase energetické krize a prudkého zvyšování cen energií se veřejné mínění obrací: nedávný průzkum pro list Welt am Sonntag ukázal, že přibližně polovina Němců už by se zrušení odstávky jaderných elektráren nebránila. Stejný názor má i Monika Schnitzerová z Německé rady ekonomických expertů, podle které by to dávalo smysl z ekonomického i ekologického hlediska.
Odstavit, neodstavit?
Vláda v Berlíně přešlapuje. Kancléř Olaf Scholz si podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung bude muset vybrat, kdo je pro něj důležitější: zda koaliční partneři ze strany Zelených, či jeho klíčový unijní partner Emmanuel Macron, který jádro prosazuje.
Spolkový ministr pro klima a hospodářství za Zelené Robert Habeck nicméně ujistil, že Německo pro návrh Komise hlasovat nebude. Rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová, rovněž politička Zelených, označila chování Komise pojmem Nacht und Nebel, který odkazuje na likvidaci lidí za nacismu. „Ničí budoucnost našich dětí,“ uvedla a naznačila, že chce další kroky koordinovat s Německem a Španělskem, vytvořit spojenectví odpůrců. Mezi zeměmi sedmadvacítky ale těžce získá dostatečnou podporu.
Většina patrně stojí za Komisí a Francií. Prezident Emmanuel Macron se už loni rozhodl investice do jádra masivně podpořit, země plánuje množství menších jaderných reaktorů a „minielektráren“, které přitahují pozornost sousedů, jako je Nizozemsko či Belgie.
V současnosti se jaderná energie podílí na produkci elektřiny v EU z jedné čtvrtiny a podle Bruselu bude důležitá i dál. „Bude to prostředek, který usnadní přechod k budoucnosti založené převážně na obnovitelných zdrojích,“ míní Komise.