Mimořádná daň letos platí. Minoritní akcionáři ČEZ se bouří a žádají zrušení
Daň z neočekávaných zisků uvalená na energetiky, banky a petrolejáře zůstává platná i pro letošní rok. Podle minoritních akcionářů energetického gigantu ČEZ k ní však už není důvod, protože stát letos nevynakládá žádné peníze na pomoc spotřebitelům s drahými energiemi. Vláda by proto podle nich měla daň ukončit. V opačném případě nevylučují, že budou chtít, aby ČEZ žaloval stát.
Zdanění platí od minulého roku až do roku 2025. Vláda očekává, že za letošní rok vybere 17 miliard. Minoritní akcionáři ČEZ proto založili spolek na ochranu svých zájmů. Minulý týden zároveň poslali vládě a představenstvu ČEZ dopis, ve kterém vyjadřují svou nespokojenost s tím, jak je zejména v posledních dvou letech nakládáno s jejich majetkem, a žádají nápravu.
„Máme za to, že některé kroky iniciované vládou měly a nadále mají významný negativní vliv na hodnotu akcií ČEZ a lze je považovat za rozporné s právním řádem České republiky a právem Evropské unie. Domníváme se zároveň, že takové jednání poškodilo naše kapitálové trhy a stabilitu podnikatelského prostředí, což má bezesporu nežádoucí vliv na reputaci České republiky a příliv zahraničních investic, který je pro naši ekonomiku zcela klíčový,“ píšou akcionáři v dopise.
Proti srsti jim je zejména právě mimořádná daň. Nelíbí se jim například to, že v Česku byla loni aplikovaná zároveň s cenovými stropy pro výrobce elektřiny, které podle nich šly výrazně nad rámec doporučení Evropské komise, a to jak co do trvání, tak do výše. Souběh obojího pak považují za bezprecedentní dvojí zdanění, které se týká zejména ČEZ. Stát podle nich mohl získat prostředky skrze dividendu. Tu by dostali také minoritní akcionáři, zatímco výnos daně putuje státní pokladně. „Tento postup považujeme za výrazně diskriminační a neslučitelný s evropským právem,“ píšou akcionáři v dopise.
V něm vládě vyčítají také takzvaný lex ČEZ. Ten se týkal rozdělení veřejně obchodovaných akciových společností. Požadoval, aby namísto dnes nutného souhlasu 90 procent stačilo k rozdělení společnosti pouze 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Ustanovení by se dotklo každé akciové společnosti obchodované na trhu. Akcionáři ČEZ jsou přesvědčeni, že snaha nepochybně cílila výlučně na ČEZ.
„Ačkoli byly tyto snahy odmítnuty jako protiústavní a v demokratickém státě nepřijatelné, mělo riziko jejich realizace na cenu akcií ČEZ dlouhodobě negativní vliv,“ vysvětlují dále v dopise.
Celou situaci tak vyhodnocují jako nepřijatelnou a požadují zjednání nápravy a zamezení vzniku dalších škod. Především žádají zrušení mimořádné daně na roky 2024 a 2025. Dále chtějí vyřešit souběh daně a cenových stropů pro výrobce elektřiny v minulém roce.
„Zrušení windfall tax je základní požadavek. To by mělo proběhnout bezodkladně,“ potvrdil jeden z iniciátorů spolku Pavel Grünfeld.
Další minoritní akcionář Michal Šnobr pro MF DNES doplnil, že windfall tax podle nich diskriminuje jednu skupinu daňových poplatníků, v tomto případě minoritáře ČEZ.
„Vycházíme z toho, že ČEZ jako firma, která je ze 70 procent vlastněná státem, zaplatí za rok 2023 přes 80 procent veškeré částky windfall tax, kterou stát vybere, a navíc většinu toho si zaplatí stát sám sobě,“ vysvětluje.
Na dani z neočekávaných zisků ČEZ zaplatil 30 miliard, na odvodech z nadměrných tržeb výroby 10 miliard, vyplývá z výsledků hospodaření společnosti zveřejněných ve čtvrtek.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dlouhodobě tvrdí, že výnos z daně jde výhradně na pomoc s drahými energiemi. Spotřebitelům už však letos nic nehradí, a proto daň podle akcionářů nemá opodstatnění. „Byl by to i rozpočtový podvod, kdyby se z daně hradily běžné náklady rozpočtu,“ dodává Šnobr.
Ale ministerstvo financí to vidí jinak. Loňský výběr daně totiž náklady spojené s energiemi nepokryl, stát musel doplatit 18 miliard ze svého. Letos odhaduje výběr ve výši 17 miliard.
Protiprávně nejednáme
„Pokud se odhad potvrdí, pak příjmy státu v této oblasti souhrnně v letech 2023 a 2024 pokryjí mimořádné výdaje státu za pomoc s cenami energií a obě položky tak budou ve výsledku rozpočtově neutrální. Ministr Stanjura pak bude v rámci koalice prosazovat zrušení daně pro rok 2025,“ uvedl Stefan Fous z tiskového oddělení ministerstva. Vláda i ministerstvo odmítají, že by se stát dopustil poškození práv minoritních akcionářů ČEZ.
zavřít ×