Mimořádné zdanění ČEZ je chyba. Vláda jedná populisticky, míní akcionář

Vláda v posledních týdnech debatuje o možnostech navýšení příjmů veřejných rozpočtů. Po vzoru třeba Velké Británie stále více uvažuje o zavedení daně z neočekávaných zisků. Dotknout by se výrazně mohla i energetické skupiny ČEZ. Proti návrhu se však staví odborníci i minoritní akcionáři, mezi které patří i Michal Šnobr. Ten v rozhovoru pro iDNES.cz uvedl, že zamýšlené opatření vnímá jako politický populismus. 

Michal Šnobr vládu za možné mimořádné zdanění polostátní společnosti ČEZ dlouhodobě kritizuje. Vláda podle něj nepochopila, co se na energetickém trhu momentálně děje. Místo toho doporučuje, aby uvažovala o výplatě maximální dividendy. 

Politici by si měli uvědomit, že energetika není zmrzlinový stánek, ale odvětví, kde se investuje a rozhoduje na desetiletí a kde i efekty z jakýchkoli investic přicházejí v dlouhodobém horizontu.

Česká vláda v současné době uvažuje nad tím, že zavede zvláštní daň z mimořádných či neočekávaných zisků. Týkat by se mohla i energetického sektoru, a tedy také skupiny ČEZ. Jaký na toto opatření máte názor?
Vláda má za současné situace na trhu s energiemi a obecně s rostoucí inflací jen dvě možnosti. Výrazně navýšit příjmy, nebo provést razantní úsporná opatření. Zavést novou daň a vše prodat populisticky zabalené v názvosloví – daň z nespravedlivých, nepřiměřených, neočekávaných nebo dokonce válečných zisků – je pro politiky rozhodně lákavější a jednodušší než bolestivé hledání úspor. Na významné úspory, která tato vláda, tak vehementně slibovala už se vlastně asi zapomnělo.

Proč je podle vás daň z mimořádných zisků špatným krokem?
Pokud by to mělo být na přechodnou dobu a bylo to rozumně a racionálně nastavené, nebudu ani jako minoritní akcionář ČEZ proti. Chápu to totiž jako řešení opravdu mimořádné – válečné situace. Problém ale mám v nastavení, pochopení energetiky a toho co se na trhu děje. Aktuální podání této extra daně má v sobě více populistické záře než racionality a elementárních znalostí sektoru energetiky. Kromě toho je tu stále ještě sedmdesátiprocentní podíl státu a možnost rozhodnout o výplatě dividendy v jakékoli výši, která bude z pohledu volných finančních toků ze strany ČEZ zvládnutelná, a to včetně výběru srážkové daně z dividend od ostatních akcionářů.

Opravdu těžce se mi poslouchá politická argumentace k mimořádné dani v energetice, která je postavená na tom, že ČEZ má zisky, které si nezaslouží, protože nezískal nové klienty nebo neprovedl nějaké inovace. Politici by si měli uvědomit, že energetika není zmrzlinový stánek, ale odvětví, kde se investuje a rozhoduje na desetiletí a kde i efekty z jakýchkoli investic přicházejí v dlouhodobém horizontu. Sektor si naopak posledních pět let prošel slzavým údolím, kdy ceny elektřiny i plynu byly na trhu extrémně nízké a to tak, že se dlouhou dobu nevyplatilo jakkoli investovat.

Koho tato daň podle vás nejvíce negativně ovlivní?
Vlastníky společností, na které bude ta daň namířená. Akcionáře malé i velké. Domácí i zahraniční. V případě ČEZ více než sto tisíc akcionářů včetně toho největšího akcionáře, a tedy státu. Paradoxem tak je, že v případě ČEZ by stát vlastně danil sám sebe a snižoval si tak vlastní potenciál vyplacené dividendy. Daň by vlastně požírala zisk, který by si stát stejně mohl vyplatit dividendou. Trojčlenkou lze dopočítat, že rozdíl by z pohledu inkasa státu byl minimální.

Co si česká vláda může od této daně kromě vyšších příjmů do rozpočtu slibovat?
Víme, že stát chce z daně pokrýt náklady na úsporný tarif, což je aktuálně 66 miliard korun. V každém případě se zdá, že pokud bude daň zavedená až od roku 2023, pak by měla být příjmem rozpočtu až v roce 2024. Takže je vlastně otázkou, jaké nás čekají daňová kouzla. Tak či onak už dnes je jisté, že rok 2023 bude v energetice asi řešen výhradně dividendou ČEZ ze zisku 2022. V tomto případě by celkový příjem státu mohl překročit bez problémů 45 miliard korun. V situaci, kdy si stát může vzít potřebné peníze dividendou, nemá zavádět daně a nemá obehrávat minoritní akcionáře, aby nakonec vybral z pohledu rozpočtu formou daně a dividendy jen neznatelně více než čistě z dividendy.

Myslíte, že windfall tax je v českém prostředí populistickým krokem? Vnímáte jej tak, že se chce vláda české veřejnosti hlavně ukázat?
Ano v případě energetiky a současné situace jde o populismus nejhrubšího zrna, protože stát má alternativu, a to výplatu dividendy ČEZ. Celá daň je stejně jen skrytou jadernou daní. Jaderné elektrárny mají nyní díky statusu bezemisního zdroje a rychle rostoucímu ceny CO₂ na trhu EU ETS mimořádné marže.

Máte podobný názor na daně z mimořádných zisků i v zahraničních státech? Třeba ve Velké Británii?
Záměr zavést daň z mimořádných zisků, respektive sektorovou daň, rozděluje státy na dvě skupiny. Jedna skupina zemí nemá ve velké energetice podíly (Španělsko, Británie) a chtěla či zavádí mimořádné zdanění sektoru. Státy, které jsou na tom s výrobou elektřiny vlastnicky jako Česko, jdou cestou dividend (třeba rakouský Verbund). Zvláštní případ je největší evropská energetika EDF ve Francii, kde je podíl státu 83 procenta a probíhá už tam znárodnění, což řeší dvě věci najednou. Možnost stropovat ceny elektřiny pro část domácího trhu a současně podporovat rozvoj jaderné energetiky, která je dnes už bez stoprocentní státní účasti, není v Evropské unii možná.

Jaký je podle vás alternativní přístup k navrhovanému zdanění? Jak byste situaci kolem vysokých cen energií řešil vy?
U nás v energetice je to jednoznačně výplata maximální dividendy ČEZ. V případě výplaty očekávaného zisku ve výši sta procent za rok 2022 může přímo stát příští rok získat od ČEZ 44 do 47 miliard korun. Vhledem k tomu, že růst cen elektřiny a s tím spojený růst volného cash flow ČEZ bude pokračovat i v příštím roce, tak by si stát mohl vzít i více, pokud by chtěl.

Čím jsou podle vás tyto aktuálně vysoké ceny vlastně způsobeny? Kdo je viníkem současné situace?
ČEZ prodal 92 procent své očekávané produkce roku 2022 ještě před vypuknutím války. Průměrná prodejní cena elektřiny se bude za celý rok 2022 pohybovat nakonec okolo 105 EUR/MWh. Na rok 2023 měl ČEZ k polovině roku 2022 prodáno 61 procent očekávané produkce, a to za cenu 71 EUR/MWh. Podle aktuálního vývoje by se za celý rok 2023 pohybovat mezi 160–190 EUR/MWh. Obecně ale lze říci, že ceny elektřiny na trhu v našem regionu mezi 120 až 160 EUR/MWh pro další dekádu budou novým normálem daný green dealem, taxonomií a růstem trhu s CO₂ tj. EU ETS. Jsou to ceny, které už tu s námi minimálně v této dekádě zůstanou. Nikoli tedy ceny válečné, ale ceny dané transformací evropské energetiky pod taktovkou Bruselu a souhlasu všech zemí včetně Česka.

Cena jedné tuny CO₂ na EUETS před pěti lety byla 5 EUR/t, v roce 2020 to bylo 20 EUR/t. Nyní je to 90 EUR/t tj. proti 2020 růst 350 procent a proti 2016 +1 700 procent. Přitom emisní plyn i uhlí zůstávají i nadále komodity, bez nichž se energetika ještě dlouho neobejde. Teprve až ceny nad 200, nad 300 a dokonce nyní až nad 400 EUR/MWh lze považovat za válečné. Nad 150 EUR/t dál už je příčinou jen a pouze válka a velmi umné zacházení Ruska s dodávkami plynu do Evropy a udržování vysokých, respektive rostoucích cen. Tyto ceny ale už nyní přelévají do cen domácností a části firem, ale rozhodně ještě ani zdaleka nevytváří válečné zisky společností, které elektřinu vyrábí. Představa, že zisky, které má za rok 2022 ČEZ, jsou nějak mimořádné, je nepochopení situace. Naopak bude mít tyto zisky v této dekádě běžně a dost pravděpodobně ještě proti roku 2022 porostou.Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/dane-cez-analyza-rozhovor-snobr-investor-energie-ceny.A220819_124253_ekonomika_jla?utm_source=Maileon&utm_medium=email&utm_campaign=ranni-62850+20220823-055953&utm_content=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fekonomika%2Fdomaci%2Fdane-cez-analyza-rozhovor-snobr-investor-energie-ceny.A220819_124253_ekonomika_jla&zdroj=mail