Místo, kde se rodí ceny plynu pro celou Evropu. Komise si posvítí na uzel TTF

Evropská komise plánuje omezit dramatické výkyvy ceny plynu na burze a více zohlednit to, že zkapalněného zemního plynu (LNG) bude do Evropské unie ze zahraničí proudit čím dál tím více. Obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF), který dosud platil za hlavní ukazatel ceny plynu v EU, podle komisařů přestal odrážet realitu trhu. 

TTF sám o sobě není ukazatelem ceny, ale virtuálním obchodním místem v Nizozemsku, kde se zobchoduje nejvíce zemního plynu v Unii. Jde o zónu, kde se pomyslně potkávají molekuly plynu z různých nalezišť a následně míří distribuční soustavou do paroplynových elektráren, domácností, firem a k dalším odběratelům.

„Obchodují se tam největší objemy, proto tento hub ovlivňuje ceny plynu v okolních zemích. Když nějaký obchodník třeba potřebuje dodat plyn do Čech, tak ví, že ho může koupit právě v bodě TTF, protože tam vždycky najde někoho, kdo mu plyn prodá,“ vysvětluje šéf energetické burzy PXE David Kučera.

Evropská komise nyní navrhuje nastavit doplňkový index ceny plynu, který by se stanovoval na základě dodávek LNG. Ceny Title Transfer Facility totiž až příliš ovlivňuje nedostatek plynu z Ruska.

Podle Kučery spíš než o nový „index“ půjde o to, jak zajistit větší transparentnost dat, které má o uzavřených obchodech Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).

„Každý obchodník má povinnost ACER hlásit své transakce, tedy jaký objem plynu nakoupil nebo prodal, kdy bude probíhat dodávka a za jakou cenu. Bohužel do dnešního dne tyto informace nejsou zveřejňovány. Podle zatím dostupných informací bude celá ta věc okolo nového indexu o tom, že se v podstatě vezmou některé tyto informace a zveřejní se. Kdyby to takhle fungovalo, tak by to trhu strašně pomohlo. Trh by najednou viděl, 

Zveřejňování reálných dat podle něj může mírnit dramatické výkyvy cen a trh se může stát klidnějším, když uvidí, že je nasmlouvaných dodávek dostatek.

Do té doby, než ACER index vytvoří, Komise navrhuje zavést mechanismus, který by hodnoty v hubu TTF korigoval, pokud by cena opět vystřelila do závratných výšin. Nešlo by přitom o žádný výrazný cenový strop, ale spíš o „dynamický koridor“, v jehož rámci by se cena pohybovala.

Přestupní stanice plynu

TTF spravuje provozovatel nizozemské plynárenské soustavy Gasunie. Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že TTF se na evropském fyzickém obchodu s plynem podílí zhruba 80 procenty. Loni se měsíčně na burze zobchodovalo v průměru 3,47 milionu kontraktů s dodávkou v uzlu TTF, uvádí specializovaný web FIA Market Voice.

Virtuálních obchodních hubů je v Evropě více. Důvodem, proč se právě nizozemský TTF těší takové důležitosti, je fakt, že se do něj koncentrují dodávky plynu z různých koutů Evropy i světa.

„Historicky se tam soustředilo nejvíce dodávek plynu, které se dál transportovaly do Evropy. Probublával tam ruský import i plyn z Norska a Británie, jsou tam regasifikační LNG terminály a zároveň tam byla nizozemská těžba z naleziště Groningen. Obecně to místo bylo dobře zásobované, což nadále je,“ vysvětluje Jan Mezera, ředitel sekce společnosti ČEZ pro obchodování s plynem.

„Pro ČEZ je to hlavní zajišťovací hub, stejně jako pro 90 procent evropských firem. Je to pro nás místo, kde seženeme plyn ať už pro okamžitou, nebo budoucí dodávku,“ uvádí Mezera.

Hlavní je omezit výkyvy cen

Když loni v prosinci začalo Rusko omezovat dodávky zemního plynu do Evropské unie, stočila se pozornost evropských médií právě k TTF. Zatímco v předchozích letech se tam plyn obchodoval pod dvaceti eury za megawatthodinu, v prosinci jeho hodnota narostla na šestinásobek.

Dalších skokových nárůstů se termínované kontrakty v TTF dočkaly na přelomu února a března se začátkem útoku Ruska na Ukrajinu. Prozatímního vrcholu ve výši bezmála 350 eur za megawatthodinu pak cena dosáhla na konci srpna tohoto roku.

Cenu jako v každém obchodním uzlu určuje nabídka a poptávka. A podle odborníků TTF jako ukazatel zafungoval.

Díky tomu, že cena v důsledku nedostatku zemního plynu skokově narostla a Evropané začali s plynem šetřit. Objevil se požadavek na co nejvyšší naplněnost zásobníků, začaly se stavět nové terminály na LNG a další projekty, které by se jinak plánovaly dlouhé roky. Vysoká cena přitáhla dodávky zkapalněného plynu ze zahraničí.

„TTF jako hlavní evropský benchmark věrohodně promítl tržní fundamenty do ceny a tím vytvořil impulz pro silné dodávky LNG do Evropy,“ shrnuje Mezera.

Pokud chce Evropská unie dělat jakákoliv regulatorní opatření, musí to podle odborníků dělat opatrně tak, aby nenarušila tržní prostředí, které umožňuje dodávky energií zajistit. Mezera se pozitivně dívá třeba na jeden z návrhů Evropské komise, který si klade za cíl omezit obrovské výkyvy na denním trhu s plynem.

„Když se na akciovém trhu stane nějaká velká změna a dojde například k velkému poklesu, je obchodování na nějaký čas přerušeno. To na komoditních burzách není,“ upozorňuje Mezera. „Jakmile nastane šok, výkyvy mohou být opravdu dynamické a mohou dělat společnostem velké problémy, co se týče toku peněz a jejich schopnosti zajistit si pozice,“ vysvětluje. „Návrh Komise by mohl přinést zkrocení těchto výkyvů,“ myslí si Mezera.

Vládní záruky by mohly stačit

Evropská komise chce zmírnit ještě jeden problémový faktor, který přispíval k neblahé situaci na energetických trzích – takzvaný margin call. Jde o požadavek (nejen) na výrobce energií zajistit své obchodní pozice na burze.

Pokud například těžař prodá plyn na burze s předstihem několika měsíců za 20 eur za megawatthodinu a cena začne dramaticky stoupat a zastaví se třeba na 200 eurech za megawatthodinu, musí rozdíl mezi 20 a 200 eury dorovnat. Jde o zálohu, která se mu vrátí a jež má prakticky jen zajistit, že závazkům dostojí a plyn za slíbených 20 eur skutečně dodá, i když se jeho cena posunula na desetinásobek.

Pro producenty energií šlo loni o velkou čáru přes rozpočet, protože museli na burzu posílat velké objemy peněz. ČEZ si kvůli tomu v červenci půjčil od státu tři miliardy eur (více než 73 miliard korun). Komise navrhuje řešit problém s likviditou energetických firem tak, že jim umožní zajišťovat margin požadavky i jinými než hotovostními garancemi – třeba vládními zárukami.Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/ttf-plyn-obchodni-uzel-holandsko-benchmark-evropska-komise.A221021_174432_eko-zahranicni_maz?utm_source=Maileon&utm_medium=email&utm_campaign=ranni-64016+20221022-055954&utm_content=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fekonomika%2Fzahranicni%2Fttf-plyn-obchodni-uzel-holandsko-benchmark-evropska-komise.A221021_174432_eko-zahranicni_maz&zdroj=mail