Místo solidarity tvrdý obchod. Členské státy EU navyšují poplatky za plyn
Německo od ledna opět zvýšilo poplatek za uskladňování plynu na svém území. Odpovědná společnost Trading Hub Europe argumentuje, že bezpečné plnění německých zásobníků plynu je stále dražší, a tak se nově musí platit místo 1,45 eura nynějších 1,86 za megawatthodinu.
Itálie plánuje začít vybírat podobný poplatek od 1. dubna, a to 2,19 eura za MWh. Existují obavy, že k podobnému kroku by se mohly přidat i další evropské země, přes něž nově proudí do EU plyn.
Česko s podobnými praktikami nesouhlasí a společně s několika dalšími státy vyzývá „k lepší ochraně evropského trhu s plynem“. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vytváří zavádění nových poplatků nespravedlivé podmínky, nové bariéry pro obchod, ale hlavně zvýhodňuje dodávky ruského plynu do Evropy oproti bezpečnějším alternativám v čele s plynem z Norska či LNG ze Spojených států amerických. Cílem iniciativy je tomuto vývoji zabránit.
„Nelíbí se nám to, protože to zdražuje dovozy plynu z terminálů na Baltu v severním moři a zvýhodňuje to dovoz plynu z východní Evropy, který jde přes Ukrajinu a který může být i ruského původu,“ řekl pro iDNES.cz Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu.
Záplata na díru v rozpočtu
Jak dodal, téma chce otevřít na pondělním jednání Rady ministrů pro energetiku, které se koná v Bruselu. Podle ministra se Evropa dokázala postavit ruskému zneužívání energetiky jako zbraně a také se zbavila dřívější závislosti na dodávkách plynu z Ruska. „Vyžádalo si to velké úsilí, zásadní investice i změnu našeho přístupu ke spotřebě plynu. Měli bychom se tedy vyvarovat kroků, které poškodí naši jednotu a posílí ruského agresora,“ vysvětluje Síkela českou iniciativu.
Zvyšování poplatku sleduje také Energetický regulační úřad ČR, který znepokojuje zejména otázka jeho kompatibility s pravidly EU a také bezpečnost dodávek plynu do ČR. Jeho zdražování totiž potenciálně otevírá zadní vrátka pro zvýšení toků ruského plynu do ČR přes předávací stanici Lanžhot, k čemuž také došlo loni v červenci.
Michal Kocůrek, řídící konzultant poradenské společnosti EGÚ Brno, souhlasí, že je to komplikace pro země, které německou soustavu využívají jako hlavní přepravní trasu pro dodávky plynu jiného než ruského původu, „Jedná se zejména o Rakousko a Slovensko, případně i Maďarsko, jež nadále odebírají část své spotřeby na bázi dlouhodobého kontraktu s Gazpromem. Pokud je neruský plyn tekoucí přes Německo takto dále znevýhodněn oproti ruskému, je pak ekonomicky racionální, že budou maximalizovat toky plynu z Ruska,“ říká. Jak dodává, v případně nedostatečné poptávky jej pak snadno mohou nabídnout dalším zemím, jako například Česku.
Poplatek v Německu byl navržen tak, aby pomohl financovat černou díru v rozpočtu ve výši téměř deset miliard eur, která vznikla v průběhu rozsáhlých nákupů zemního plynu v roce 2022, když jeho ceny prudce vzrostly. Od té doby byl však několikrát zvýšen.
Německo je významným uzlem pro energetickou infrastrukturu, reexportuje dodávky nakoupené ze zahraničí do členských zemí EU, jako je Česká republika, Nizozemsko a Rakousko.
Minulý měsíc Evropská komise údajně požádala energetického regulátora bloku, aby posoudil dopad poplatku, známého jako Gasspeicherumlage (příplatek za skladování plynu), v Berlíně. Odhaduje se, že Německo díky těmto odvodům vybralo od června 2022 do ledna letošního roku kolem 987 milionů eur.
„Německý poplatek za skladování plynu, aplikovaný na zemní plyn exportovaný přes německé hranice, a jemu podobné diskutované poplatky vnímáme jako nástroje, které stavějí překážky volnému trhu se zemním plynem a zdražují ve svém důsledku dodávky konečným zákazníkům,“ říká Ludvík Baleka, předseda představenstva společnosti Pražská plynárenská. Jak dodává, poplatek citelně zvyšuje nejistotu na evropském trhu, a to i proto, že Německo jej již dvakrát navýšilo a prodloužilo jeho deklarovanou potenciální platnost. „Už nyní tak některé produkty přestávají být na českém trhu konkurenceschopné a Pražská plynárenská je přestala pro své zákazníky zajišťovat,“ dodává Baleka.
Poplatek pravděpodobně primárně kryje chybná rozhodnutí německého operátora trhu v přístupu k řízení uskladňovaného plynu v minulých letech. Baleka potvrzuje, že evropská diskuse ohledně této záležitosti sílí. „Německým poplatkem se zabývá Evropská komise i ACER, tedy evropská Agentura pro spolupráci národních regulátorů, otevřeným dopisem vyjádřila nesouhlas i evropská platforma obchodníků s plynem EFET,“ dodává.
Německo však trvá na tom, že poplatek potřebuje k navrácení peněz za nákup drahého plynu pro zimní skladování a má v úmyslu jej ponechat minimálně do roku 2027. Rovněž tvrdí, že dovozci plynu by jej měli platit, protože i oni těží z německých skladovacích zařízení, jedněch z největších v Evropě.
Vývoz plynu na Východ klesá
Středoevropské energetické společnosti však argumentují, že Německo se chová jako bezohledný obchodník na trhu, který očekává, že jeho riskování bude dotováno spotřebiteli z EU. Poplatek je v rozporu se základními principy volného obchodu bloku a potenciálně rozděluje jednotný trh, říkají.
Podle nich jsou všechny řeči o diverzifikaci od ruského plynu v zásadě nesmyslné, pokud poplatek, který plyn prodražuje, zůstane v platnosti.
Dopady jsou již patrné, vývoz na Východ klesá a cena za nákup plynu ve střední Evropě byla na konci ledna v průměru o dvě eura za megawatthodinu vyšší než v západní Evropě.