Na stropech příjmů elektráren stát vybírá víc, než čekal. Platí to jaderky
Od začátku tohoto roku odvedli výrobci elektřiny na výnosových stropech příjmů 12,5 miliardy korun. Na dotaz IDNES.cz to sdělil Energetický regulační úřad, který má výběr speciálního odvodu na starosti. Ministerstvo financí přitom počítalo s tím, že za celý rok 2023 přinesou stropy pro elektrárny dohromady patnáct miliard korun.
„Dosud se na účtu odvodů nadměrných příjmů sešlo zhruba 12,5 miliardy korun, na další dvě miliardy je vydáván platový výměr,“ uvedl tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort.
Odvod z příjmů elektráren vláda zavedla na začátku tohoto roku. Pro každý typ elektrárny platí jiný strop, nad jehož rámec musí výnos, respektive 90 procent z něj, posílat státu. Větrné, fotovoltaické, geotermální a vodní elektrárny odvádějí to, co utrží nad 180 eur za megawatthodinu (MWh). Pro uhelné elektrárny platí stropy dva. Menší výrobny mají odvádět vše nad 230 eur za MWh, pro větší uhelky platí strop 170 eur.
Nejpřísnější je stát na jaderné elektrárny. Ty musí odvádět 90 procent z toho, co utrží nad 70 eur za MWh. Vzhledem k tomu, že cena elektřiny na burze je už od února tohoto roku nižší než 170 eur, je patrné, že „nadměrné příjmy“ odvádějí hlavně tuzemské jaderné elektrárny Dukovany a Temelín. Vedle nich mají strop pod tržní cenou už jen výrobny s energetickým využitím komunálního odpadu, mají ho nastavený na sto eurech za MWh.
Stropy se zaváděly v době, kdy ceny na burze dosahovaly závratných hodnot a elektrárny z prodeje elektřiny tržily obrovské částky. Odvod z jejich mimořádných příjmů měl zajistit, že stát bude mít dostatek prostředků na pomoc domácnostem a firmám v energetické krizi, zejména na cenové stropy pro koncové spotřebitele. Za toto opatření stát dosud zaplatil 21,9 miliardy korun, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Windfall tax pod očekáváním
Vedle odvodu z nadměrných příjmů elektráren stát zavedl rovněž takzvanou windfall tax, daň z nadměrných zisků, která měla sloužit stejnému účelu a která se kromě elektráren vztahuje i na těžařské společnosti nebo třeba na banky. Tam je však výběr zřejmě mnohem horší než u výnosových stropů.
Zatímco státní rozpočet počítal s tím, že na windfall tax vybere 85 miliard korun, aktualizovaný výpočet ministerstva financí očekává výnos 28 miliard korun. Zpřesnění tohoto odhadu by mělo přijít v polovině letních prázdnin.
„V červenci standardně podávají velké daňové subjekty včetně těch, které podléhají windfall tax, přiznání k dani z příjmů a současně také správci daně poskytnou oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků za rok 2022. V průběhu července 2023 tak bude známa výše záloh na rok 2023 vyplývajících z fiktivní windfall tax za rok 2022. Zálohy jsou splatné v září a v prosinci roku 2023,“ uvedl mluvčí resortu Stefan Fous.
„Aktualizace odhadu dopadu bude provedena na základě výše uvedených skutečností na přelomu července a srpna 2023,“ dodal mluvčí.
Komise radí výnosové stropy zrušit
Zatímco windfall tax má podle evropského krizového nařízení platit po celý tento rok, výnosové stropy by měly podle Evropské komise skončit již za pár dní, konkrétně 30. června 2023. Prodloužení tohoto opatření Komisaři nedoporučují, protože prý narušuje konkurenční soutěž mezi jednotlivými výrobci elektřiny na evropském trhu.
Kabinet Petra Fialy nicméně od začátku zavedení výnosových stropů počítal s tím, že budou platit na celý rok 2023 a k přehodnocení tohoto stanoviska zřejmě nedojde. „Ministerstvo financí vnímá apel Evropské komise zejména tak, že by členské státy EU neměly pokračovat ve výběru odvodů z nadměrných tržeb z elektřiny nad evropským cenovým stropem po roce 2023,“ komentoval to mluvčí Fous.
„Postup České republiky ve vztahu k těmto krizovým nástrojům je třeba diskutovat napříč relevantními resorty, což se nyní děje. Stejně tak je vhodné postup koordinovat na evropské úrovni,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.