Náhrada Družby se prodraží. Český projekt na ropu ze Západu nás odřízne od Ruska, ale bude to něco stát
Česko se pomocí projektu na zvýšení kapacity dovozu ze Západu připravuje na odříznutí od dosud hojně využívané ruské ropy. Odpojení ropovodu Družba, plánované na začátek roku 2025, však nemusí po vypršení naší výjimky z embarga Evropské unie znamenat jen větší zapojení Česka do protiruských sankcí a nezávislost tuzemských rafinerií na Putinově režimu, ale i tlak na růst cen pohonných hmot.
Rusové totiž od vpádu na Ukrajinu a zavedení západního embarga prodávají do zbytku světa svoji ropu s extrémně velkou slevou. A toho nyní využívají i rafinerie u nás. Mají totiž společně s dalšími státy napojenými na Družbu (Slovenskem a Maďarskem) dočasnou výjimku z protiruských sankcí. S ruskou ropou tedy Česko přijde i o tuto slevu pro výrobce paliv a dalších ropných produktů.
„Současná cena ropy Brent se pohybuje kolem 76 dolarů za barel, Rusko ale svoji ropu prodává zhruba o 30 dolarů levněji. To platí zejména pro odběratele jako Indie a Čína, ale podobnou cenovou výhodu využívají i rafinerie u nás. Znamená to pro ně výhodu vyšší marže, ale o tu odpojením od ropovodu Družba přijdou,“ konstatuje Boris Tomčiak, ekonom společnosti Finlord.
Ceny pohonných hmot se sice pro čerpací stanice kalkulují podle evropské burzy, to platí dnes a nezmění se to ani po zastavení importu ruské ropy, ale i tak může podle Tomčiaka zastavení dovozu Družbou znamenat u nás tlak na vyšší cenu u pump. Tuzemští dodavatelé totiž při tvorbě cen pro čerpací stanice nevycházejí jen z evropské burzy v Rotterdamu, ale zohledňují částečně i podmínky na domácím trhu.
Dovoz z Ruska zatím roste
Nyní se rafinerie, jež u nás přes holding Unipetrol ovládá polský petrolejářský koncern PKN Orlen, snaží co nejvíce využít cenové slevy z Ruska. Podíl dovozu ropovodem Družba na celkovém ropném dovozu se tak vyšplhal z téměř poloviny v předchozích letech zhruba na 60 procent.
„Za současné situace by odpojení Družby zcela jistě ke zdražení u pump vedlo. Úroveň zdražení od roku 2025 bude bude záviset i na tom, jaká bude v té době cena ropy,“ řekl serveru Lidovky.cz ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
| Ropovod Družba• Přeprava ropy z ruské Sibiře • Na území Česka v provozu od roku 1965 • Kapacita až 9 milionů tun ropy za rok (loni 4,2 milionu tun) IKL (Ingolstadt-Kralupy-Litvínov)• Přeprava ropy z celého světa přes přístav Terst a Transalpinský ropovod TAL • V provozu od roku 1996 • Kapacita až 11 milionů tun ropy za rok (loni 3,2 milionu tun) Transalpinský ropovod (TAL) • Přeprava ropy z celého světa – tankery z Terstu a potrubím přes Itálii a Rakousko do Německa (ve Vohburgu u Ingolstadtu se připojuje český ropovod IKL) • V provozu od roku 1967• Roční kapacita 43 milionů tun ropy (kapacita je téměř zaplněná, Česko vyjednalo navýšení o 4 miliardy tun ročně) Zdroj: MERO |
Vliv má i to, že doprava ropovodem je levnější než tankery, u kterých zvyšuje náklady kromě samotného provozu tankeru i povinné pojištění nákladu. „Dovoz po moři a následně ropovodem TAL je dražší než potrubím Družby,“ říká petrolejářský expert Václav Loula. Ten na začátku 90. let pomáhal v roli poradce tehdejšího ministra průmyslu Vladimíra Dlouhého prosadit stavbu alternativy k Družbě – českého ropovodu IKL, napojeného na Transalpinský ropovod (TAL).
Na odpojení ropovodu Družba a zastavení dovozu ropy z ruské Sibiře se připravuje i Česko, respektive státní provozovatel ropovodů společnost MERO. Ta teprve nedávno dosáhla podpisem smlouvy se spoluvlastníky TAL úspěchu schválením investice až 1,6 miliardy korun do posílení kapacity tohoto potrubí pro dovoz ropy do Česka.
Projekt označovaný jako TAL Plus má od konce příštího roku umožnit odpojení 60 let fungující Družby a zajistit tuzemským rafineriím nezávislost na dodávkách ruské ropy. Český ropovod IKL, který u bavorského Ingolstadtu odebírá už dnes ropu z ropovodu TAL, má sice víc než dostatečnou kapacitu k zásobování celého Česka, jenže kapacita v téměř zaplněném TAL na potřebné navýšení nestačí.
Konec 60 let závislosti
Státní podnik MERO proto s vedením ropovodu TAL už rok připravuje instalaci výkonnějších čerpadel, jež proud ropy z Terstu do Ingolstadtu urychlí. A Česku, které má v TAL pětiprocentní akciový podíl, to zajistí odběr navíc zhruba čtyř milionů tun ropy ročně, což umožní Družbu plně nahradit.
Stále ale chyběl finální souhlas ostatních akcionářů TAL – koncernů OMV, Shell, Rosněfť, ENI, C-Blue, Exxon, Connoco a Total. Projekt, který celý platí české MERO, byl závislý na jednoznačném souhlasu všech.
„Dohoda na rozšíření ropovodu TAL je zásadní úspěch, kterému předcházel rok intenzivních a náročných jednání. MERO je v TAL minoritním partnerem, považuji proto za unikátní, že se nám podařilo přesvědčit všechny podílníky a získat jejich podporu pro tento strategický projekt,“ komentuje výsledek generální ředitel MERO Jaroslav Pantůček.
Přesvědčit všechny akcionáře nebylo do poslední chvíle lehké. Česko má sice – vzhledem ke své investici – přednostní právo čerpat navýšený objem ropy, ale projekt zvýší náklady všem podílníkům TAL. Už nyní je totiž kapacitně zaplněný nejen ropovod, ale i přístav v Terstu. Respektive vykládka z tankerů, kterých dosud připlouvá do Terstu přes 400 ročně a po navýšení dovozu pro Česko jejich ještě přibude. Čekání v přístavu, za které dnes dovozci ropy platí rejdařům vysoké dolarové sumy, se ještě o něco prodlouží.