Němci chtějí zastropovat energie i velkým podnikům, může to poškodit české firmy
Už brzy by mělo být jasno, jak přesně Německo pomůže svým občanům i firmám. Dosavadní informace vypovídají o rozsahu, který v Evropě nemá obdoby. Vláda plánuje balíček v hodnotě 200 miliard eur (téměř pět bilionů korun), z toho zhruba 83 miliardami eur chce financovat takzvané cenové brzdy. Jejich princip je velmi podobný českým cenovým stropům pro spotřebitele. Zásadní rozdíl je ovšem v tom, že se stropy budou týkat i velkých podniků.
Jejich princip je velmi podobný českým cenovým stropům pro spotřebitele. Zásadní rozdíl je ovšem v tom, že se stropy budou týkat i velkých průmyslových podniků, což v Česku není.
Německé domácnosti a malé podniky s nízkou spotřebou čeká zřejmě vyšší strop cen elektřiny, a tím pádem i vyšší ceny než ty české. Podle návrhu vlády kancléře Olafa Scholze by měl limit činit 40 centů (tedy přibližně 10 Kč) za kilowatthodinu (kWh) na 80 % jejich běžné spotřeby. V Česku je to 6 Kč.
Mezi evropskými politiky to vzbuzuje pobouření, protože na rozdíl od Německa si nemohou dovolit „rozdat“ svým firmám desítky miliard eur.
Oproti tomu střední a velké podniky budou mít lepší podmínky. Za elektřinu by neměly dát více než 13 centů (3 Kč) za kWh. Strop se u nich vztahuje na 70 % objemu elektřiny, který spotřebovaly minulý rok.
Co se týče plynu, cena by měla být zastropovaná na 12 centech (necelé 3 Kč) pro 80 % běžné spotřeby německých domácností. U velkých a středních firem bude strop zřejmě platit opět na 70 % procent spotřeby a činit 7 centů (1,7 Kč) za kWh.
Vedle toho v tuzemsku je plyn zastropovaný na 3 Kč.
Obavy českých firem
Odkdy by německá pomoc měla začít platit, zatím není jisté. Pro střední a velké podniky by ji tamní vláda chtěla uvést v platnost už se začátkem roku 2023. České firmy proto nyní vývoj za hranicemi bedlivě sledují. Těm totiž plánované stropy pro německé společnosti mohou vyústit v konkurenční nevýhodu.
Znepokojuje to například broumovskou rodinnou firmu Hobra, která patří do kategorie středních podniků. Společnost vyrábí hloubkové filtrační desky a odbyt má po celém světě. V Česku prodává jen pět procent své produkce. „Globálně si konkurujeme s německými a americkými firmami. O Američanech ani nemluvím, protože ti mají teď desetinové ceny za energie než my v Evropě,“ uvádí spolumajitel Hobry Jan Školník. „Pro nás by teď nastal největší problém, pokud by Německo zastropovalo ceny energií níž než Česko, což je ve hře. Vznikla by nám čistá komparativní nevýhoda,“ říká Školník.
Německo chce nejen nalít obří objem peněz do své ekonomiky, zároveň se staví odtažitě k celounijním řešením. Mezi evropskými politiky to vzbuzuje pobouření, protože na rozdíl od Německa si nemohou dovolit „rozdat“ svým firmám desítky miliard eur. „Česká republika pracuje na tom, aby přesvědčila evropské partnery o celoevropském řešení, které navíc zabrání ‚dotační soutěži‘ jednotlivých zemí, protože česká ekonomika se například s tou německou nemůže rovnat,“ komentuje situaci tiskový mluvčí české vlády Václav Smolka.
Podle kritiků je německý bilionový balíček v rozporu s unijními pravidly o státní podpoře a hospodářské soutěži.
Problém je, že v posledních měsících se pravidla EU týkající se veřejné podpory značně rozvolňovala. Není tak jisté, zda Německo může kvůli štědré pomoci svým firmám čelit postihům Evropské komise či nikoli. Unijní exekutiva se k tomu nyní nechce vyjadřovat a německá vláda se postihu Komise neobává.
„S Komisí jsme v neustálém kontaktu. Přijatá usnesení budou vykládána v souladu s EU,“ uvedla na dotaz MF DNES tisková mluvčí německého ministerstva pro hospodářství Susanne Ungrad.
Zásadní nejasnost je v tom, jak se bude posuzovat strop pro velké průmyslové podniky. Česká vláda podobné opatření na tuzemské půdě zatím vylučovala, přičemž to zdůvodňovala právě tím, že to unijní legislativa zapovídá.
ADVERTISING
„Vždy je kladen důraz na to, že veřejná podpora nesmí významně ovlivnit vnitřní trh,“ říká Michal Hrubý, analytik Institutu pro evropskou politiku Europeum. „Podpora malým a středním firmám samozřejmě nemusí mít takový dopad, který by významně ovlivňoval konkurenceschopnost v Evropské unii. Není tam to riziko, že by pomoc malému podniku narušila vnitřní trh. U velkých firem jsou ta pravidla a důslednost toho, jakým způsobem se přiměřenost podpory zkoumá, daleko přísnější, protože tyto společnosti mezi sebou bojují na celoevropském trhu,“ vysvětluje Hrubý.
Pokud nakonec německý balíček projde, aniž by vzbudil pochybnosti Evropské komise, Česku zřejmě nezbude nic jiného než rovněž zastropovat ceny i pro své velké firmy. Nebo nastavit jiné opatření na sanování jejich velkých energetických nákladů.
Tuzemská reakce se zvažuje
Poradci kolem české vlády o možnosti použít cenový strop u elektřiny a plynu i pro velké podniky diskutují. „Spíše v teoretické rovině jsme probírali, zda by takové opatření bylo a v jakém časovém horizontu proveditelné. Jedná se o velké spotřeby elektřiny a zemního plynu, a tedy operace s velkým pracovním kapitálem na straně dodavatelů,“ uvádí člen představenstva společnosti Centropol Jiří Matoušek. Pokud by k takovému opatření vláda přistoupila, mohlo by podle něj vypadat podobně jako nastavení pro malé a střední podniky, tedy tak, že cenový strop by platil na určitou výši spotřeby, třeba 80 %. K tomu by mohl být nastaven finanční limit, například podle segmentů či velikosti firem.
„Vláda si je vědoma, že podpora velkých podniků je důležitá a že se zkrátka nemůže jen dívat na to, co se bude dít v Německu, bez reakce na české straně,“ míní Matoušek.