Němci za tři dny vypnou poslední jaderné elektrárny, budou raději pálit uhlí. Nesmyslný krok, tvrdí marně kritici
Ještě třikrát se Němci vyspí, než dojde v jejich energetické soustavě k největší změně za posledních 62 let. Již příští sobotu, 15. dubna, budou odpojeny od sítě poslední tři jaderné elektrárny v zemi.
Konkrétně jde o zařízení Emsland v severním Německu, Isar 2 a Neckarwestheim v jižní části země. Všechna jsou v provozu od roku 1988 a jejich celkový výkon činí 4,3 GW, což odpovídalo přibližně šesti procentům veškeré elektrické energie vyrobené v Německu.
Původně měly ukončit provoz už koncem loňského roku. Kvůli válce na Ukrajině a s tím související nejistotou ohledně energetické bezpečnosti největší evropské ekonomiky byla lhůta pro jejich odpojení posunuta na polovinu dubna.
Podle reprezentativního průzkumu agentury Insa pro nedělník Bild am Sonntag považuje 52 procent německých občanů za chybu, že bude ukončen provoz posledních tří jaderných elektráren.
Namísto jaderných elektráren mají dodávat chybějící proud uhelné elektrárny. Některé z nich už byly přitom zakonzervovány a musely být znovu reaktivovány. Výkonu tří odstavených jaderných elektráren odpovídá zhruba deset elektráren na černé uhlí. Vyrábět energii je připravena i desítka dalších zařízení na černé a hnědé uhlí. S tím ovšem souvisí zásadní problém: spalování hnědého uhlí má totiž za následek daleko víc exhalací oxidu uhličitého čili hlavního původce globálního oteplování klimatu.
„Podle našich propočtů to povede k ročnímu nárůstu emisí v rozsahu třiceti až čtyřiceti milionů tun oxidu uhličitého,“ uvedl pro web tagesschau.de Mirko Schlossarczyk z berlínské energetické poradenské firmy enervis energy advisors. To bude podle něj znamenat oproti roku 2022 až o pětinu vyšší emise.
Německo přitom rozhodlo v roce 2020, že nejpozději v roce 2038 přestane vyrábět energii spalováním uhlí. Současná vláda kancléře Olafa Scholze ovšem krátce po svém nástupu rozhodla, že chce tohoto cíle dosáhnout už v roce 2030.
Zelení považují jádro jednou provždy vyřešené
Kancléřův rukopis nese i loňské rozhodnutí prodloužit provoz jaderných elektráren o pár měsíců. Zažehnal tím svého času vážnou krizi své vládní koalice. Jeho dva menší koaliční partneři pohlíželi na budoucnost elektráren zcela rozdílně. Zelení, jejichž kořeny sahají do protijaderného hnutí sedmdesátých let, byli pro jejich odpojení v původním termínu.
Z jejich pohledu je jaderná technologie „vysoce riziková“. Naopak liberální Svobodní demokraté (FDP) byli proti. Požadovali objednání nových palivových článků, aby jaderná zařízení mohla fungovat dalších několik let.
V oslabené podobě sice pokračuje jejich spor i nyní, pár dní před definitivní tečkou za provozem jaderných elektráren. Děje se tak ale bez šance na reálnou změnu. Proto FDP požaduje, aby zůstaly aspoň v záloze pro případ potenciální krize. „Nouzové situace, jaké se v poslední době objevily v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině, se nedají spolehlivě předpovědět,“ uvedl o víkendu generální tajemník strany Bijan Djir-Sarai. „Musíme se oprostit od energetické politiky, která se pohybuje na hraně,“ dodal.
Tím ale narazil u Zelených na nepochopení. Jejich ministr hospodářství, vicekancléř Robert Habeck, jakékoli podobné úvahy vyloučil. Konec jaderných elektráren označil za „nevratný“ a odmítl obavy z budoucího vývoje. „Máme situaci pod kontrolou. Díky vysoké naplněnosti plynových zásobníků a díky novým terminálům na zkapalněný plyn. A v neposlední řadě díky většímu množství vyrobené obnovitelné energie,“ uvedl v rozhovoru pro mediální skupinu Funke.
Zástupci německých firem se ovšem netají svou skepsí. „Pokud jde o zajištění energetické bezpečnosti, stále ještě nemáme vyhráno,“ varoval šéf Německé průmyslové a hospodářské komory Peter Adrian v rozhovoru pro deník Rheinische Post.
Konec jaderných elektráren dlouhodobě kritizují politici největší německé opoziční strany – Křesťanskodemokratické unie (CDU). Její šéf Friedrich Merz pro portál web.de prohlásil, že „v zahraničí nikdo nechápe, proč Německo v době největší energetické krize za poslední desetiletí ukončí provoz tří bezpečných, bezemisních zdrojů energie“.
Odklon od jádra hýbe Německem nejpozději od začátku tisíciletí. Tehdejší vláda sociálních demokratů a Zelených kancléře Gerharda Schrödera dohodla v roce 2000 s energetickými koncerny podmínky postupného vypínání jaderných zařízení. Tenkrát bylo pro každou elektrárnu stanoveno množství proudu, které směly vyrobit, poté měly být odpojeny.
Poslední jaderné elektrárny měly skončit v roce 2020. Po změně vlády a vzniku koalice křesťanských demokratů a liberálů rozhodl kabinet kancléřky Angely Merkelové v roce 2010 o prodloužení jejich provozu. Avšak po havárii jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v březnu 2011 nastal další obrat. Merkelová prosadila definitivní konec jaderných elektráren v roce 2022.