Německý obrat. Bezpečnost dostala přednost před ekologií
Ještě na začátku tohoto měsíce trval německý kancléř Olaf Scholz na tom, že na plánech na omezení vypouštění skleníkových plynů v Německu se nic nemění, a to včetně uzavření všech uhelných elektráren do roku 2030. Nyní je vše jinak. Scholzova vláda navrhuje zákon, který umožní znovu dočasně otevřít staré uhelné elektrárny. Chce totiž omezit závislost na ruském plynu. Bezpečnost dostala přednost před ekologií a také před logikou.
Pokud by Německo nezavřelo své jaderné elektrárny, nemuselo by spalovat tolik uhlí a otvírat už zavřené uhelné provozy, které znečišťují životní prostředí. Bylo by to ekologické, protože výroba elektřiny z jádra je totiž téměř či zcela bez emisí, pokud nepočítáme stavbu, údržbu a následné zbourání elektrárny. Jenže je tu problém.
Zelení aktivisté se v Německu jaderné energie bojí a protestují proti ní. Strach z jaderné havárie je zřejmě slinější než obavy z globálního oteplování. Následky nepříliš pravděpodobné velké havárie jaderné elektrárny si totiž dokáží představit lépe než jisté následky postupné změny klimatu, ke kterým dojde v relativně daleké budoucnosti.
Je to stejné, jako když si lidé třeba při jízdě na kole chrání hlavu helmou, ale zároveň se přejídají tuky. Dokáží si totiž představit riziko pádu z kola, ale už méně reálný jim připadá velmi pravděpodobný infarkt v budoucnu.
Se Zelenými ve vládě zkrátka nelze zrušit plány na odstavení nukleárních elektráren. Možná by kývli na dočasné prodloužení fungování jaderných elektráren, ale to není ekonomicky ani technicky možné. Elektrárny potřebují bezpečnostní prověrku před získáním povolení pro další provoz a to by bylo drahé a časově náročné.
Momentálně by to nepomohlo, a aby se to vyplatilo, bylo by třeba tato atomová zařízení provozovat ještě několik let. To je pro Zelené i další strany jen těžko skousnutelné sousto, protože by se jim to vrátilo v příštích volbách. Byť by to pomohlo přírodě i energetické nezávislosti Německa na Rusku.