Od chvíle, kdy v srpnu 2011 tehdejší premiér Petr Nečas z ODS jmenoval Alenu Vitáskovou předsedkyní Energetického regulačního úřadu (ERÚ), silně vadila zájmovým skupinám, protože si od počátku dala za cíl změnit fungování regulátora. A najednou dokázala, že nepůjde-li na ruku energetickým firmám, elektřina a plyn mohou být levnější.
Kéž bychom vše nepředpovídali! Konkrétně, že po změnách, které zhruba před 1,5 rokem nastaly v řízení Energetického regulačního úřadu (ERÚ), tuto klíčovou organizaci ovládnou zájmové skupiny v energetickém odvětví. A v důsledku toho že každý z důležitých hráčů trhu chce u regulátora prosadit něco jiného.
Vedení úřadu, pětičlenná rada jmenovaná vládou premiéra Bohuslava Sobotky z ČSSD, se během 16 měsíců dokázalo pohádat natolik, že dnes, na konci roku 2018 je paralyzováno, v podstatě není schopné regulovat ani sebe sama, natož trh. ERÚ už více než 14 dnů nemá předsedu, protože Vratislav Košťál se rozhodl rezignovat. Důvod: setrvale dlel ve dvoučlenné menšině, kterou tříčlenná většina v klíčových cenových rozhodnutích přehlasovávala. A prý bude hůř: radu údajně chtějí opustit další dva členové…
Teď se v plné nahotě ukazuje, co se stane, když se s natolik důležitým regulátorem nezodpovědně experimentuje. O to hůř, když tím šíleným vědcem v laboratoři není nikdo jiný než dnes už – zaplať pánbůh – bývalý poslanec středočeské ČSSD Milan Urban.
Ano, ten Milan Urban, který se v létě 2009 proslavil jako „pizza boy“ na motorce ve službách mocných v toskánském letovisku Monte Argentario, kde se potkali a vyjednávali giganti z politiky a byznysu – tehdejší premiér Mirek Topolánek, jeho tvůrce lobbista Marek Dalík, tehdejší šéf společnosti ČEZ Martin Roman, lobbista ČEZ Vladimír Johanes, tehdejší ministr dopravy Aleš Řebíček a mnoho dalších.
O Urbanovi, který byl v letech 2003 až 2006 ministrem průmyslu a obchodu, dokonce vlastní spolustraníci hovořili jako o člověku, který je prokazatelně napojený na energetické a průmyslové lobby. Urbanův návrh, aby ERÚ neřídil předseda, ale pětičlenná rada, lehce prošel sněmovnou, přestože tehdejší šéfka úřadu Alena Vitásková nápad tvrdě kritizovala. Nikdo ji neposlouchal. Dnes každý ví, že zájmovým skupinám osoba Vitáskové silně vadila už od chvíle, co byla v srpnu 2011 díky tehdejšímu premiérovi Petru Nečasovi z ODS jmenována předsedkyní ERÚ.
Tato odvážná, odborně zdatná, a především nezávislá žena si od počátku dala za cíl změnit fungování regulátora. Zatímco občané a podniky si už rezignovaně zvykli, že se cena energií rok co rok zvyšuje, šéfregulátorka najednou dokázala, že když nepůjde na ruku energetickým firmám, elektřina a plyn mohou být levnější. Něco takového však velcí kluci podnikající v energetice nemohli tolerovat, obzvlášť poté, co šéfka ERÚ začala bojovat proti takzvaným solárním baronům, kteří od spotřebitelů a od státu dostávají dotace v řádech desítek miliard korun ročně.
Statečný odpor
Vitáskovou v podstatě v okamžiku nástupu do čela úřadu začali zesměšňovat, pak skandalizovat, zastrašovat a nakonec kriminalizovat. Následovalo policejní vyšetřování, trestní stíhání, obžaloba. Vitásková všemu statečně čelila, ale za cenu zničené pověsti, neustálého stresu a zdravotních potíží. Očistila se až po více než pěti letech a nakonec zaslouženě obdržela od prezidenta Miloše Zemana vysoké státní vyznamenání.
Teď, když je regulátor v totálním rozkladu, se nabízí otázka, zda by se Alena Vitásková neměla vrátit do čela ERÚ, aby tam udělala pořádek. Ona se dokonce vrátit chtěla, když už tušila, že regulátor nefunguje, jak má, a že se úřad řítí do chaosu. Letos v létě nabídla své zkušenosti vládě přímo dopisem premiérovi. Dostala prý odpověď, že se má přihlásit do výběrového řízení. Vitásková reagovala po svém: nenechám se ponižovat a zesměšňovat, protože za ty roky vím, jak výběrová řízení v České republice probíhají.