Nord Stream 2 jako splátka dluhu za druhou světovou válku
Podle uniklého dokumentu z německé vlády nabízí Německo americkým spojencům, že bude spolufinancovat stavbu nových terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG). Celkem je ochotno investovat až miliardu eur tak, aby USA mohly zvýšit export svého plynu do Německa.
Představa je taková, že Amerika pak přestane protestovat proti rusko-německému plynovodu Nord Stream 2. Korunu tomu včera nasadil německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který prohlásil, že plynovod je třeba chápat jako splátku Rusku za 20 milionů Rusů, kteří zemřeli ve druhé světové válce. Okamžitě protestovala ukrajinská ambasáda v Berlíně, která německého prezidenta obvinila z používání velmi podivných historických argumentů.
Tagesschau upozorňuje, že pokud by byl projekt zrušen, chystá Rusko odvetu v podobě omezení dodávek ropy a plynu do Německa, což by okamžitě rozpoutalo energetickou krizi. Německo ukazuje, že zoufale potřebuje plynovod dokončit: nikdo nechce vypnutou elektřinu v předvolebním roce, už teď lze počítat s politickými následky problémů se zpožděnými dodávkami vakcín.
Z uniklého dokumentu je také zřejmé, že Německo špatně čte americkou opozici vůči rusko-německému plynovodu. Němci si myslí, že jde jen o peníze, že Američané prostě pouze chtějí prodávat více vlastního plynu. Lobby vývozců plynu ve Washingtonu je jistě velká a silná, ale například server Eurointelligence.com zdůrazňuje, že na americké finanční a exportní zájmy se to redukovat nedá. A platilo to i za Trumpa. LNG terminály v Evropě navíc nejsou plně vytíženy. Americká pozice je primárně geostrategická. USA si nepřejí Německo a Evropu závislé na ruském plynu – a také si nepřejí poškozovat Ukrajinu.
Tím, že se Německo rozhodlo ukvapeně vypnout jaderné elektrárny, zvýšilo podle serveru Eurointelligence.com svou závislost na fosilních palivech – a nejlevnější a nejdostupnější je ruský plyn. Bez plynovodu Nord Stream 2 by se Německo muselo pustit do větších energetických úspor a muselo by výrazně zvýšit ceny energií. A ve hře je pak taková maličkost jako udržitelnost německého průmyslového modelu.
Jak by mohl vypadat kompromis? Třeba se Německo zaváže kupovat polovinu plynu z USA a polovinu z Ruska. Muselo by ale kompenzovat Gazprom a dohodnout se s Putinem. Nelze se divit, že německá vláda i prezident tohle všechno chápou málem jako otázku života a smrti.