Nouzové rezervy plynu? Váhání státu je zvláštní, včera bylo pozdě, ozývá se kritika
Nakoupit do zásob alespoň 200 milionů metrů krychlových zemního plynu za zhruba 8,5 miliardy korun. Tedy krizovou rezervu na zhruba deset dnů. Vláda Petra Fialy (ODS) měla před měsícem projednat záměr ministerstva průmyslu a obchodu na pořízení aspoň částečné krizové rezervy zemního plynu pro případ nenadálého přerušení dodávek z Ruska do Evropy. Ministerstvo však tehdy návrh stáhlo.
Stát tak dál nemá k dispozici ani kubík vlastního „rezervního“ plynu. A dodnes není jisté, zda ho někdy vůbec bude mít.
Konkrétní dotazy webu Lidovky.cz ohledně podpory plynových rezerv státu, jejich množství a případného termínu pořízení resort průmyslu ignoroval. Neposkytl tedy vysvětlení, zda jejich vytvoření podporuje, jestli se o nich vůbec ještě diskutuje, případně zda měsíc starý návrh resortu řízeného Josefem Síkelou (za STAN) neskončil definitivně v šuplíku.
Konkrétní vyjádření neposkytlo ani ministerstvo financí, pod které sice tato agenda nespadá, přesto i je musí zajímat – stát by totiž musel neplánovaně vynaložit z rozpočtu nejméně 8,5 miliardy korun. Pro představu – celková česká spotřeba zemního plynu loni podle dat Energetického regulačního úřadu dosáhla 9,5 miliardy metrů krychlových.
V zásobnících je místa dost
Resort financí odkázal web Lidovky.cz s dotazy na ministerstvo průmyslu, na tentýž resort odkázala i Státní správa hmotných rezerv, která by v případě požehnání krizového nákupu vládou transakci – a také pronájem zásobníku – ve zrychleném režimu zajišťovala.
Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu po konkrétním dotazu webu Lidovky.cz ohledně krizových rezerv Česka pouze popsal, že Evropa by se v případě výpadku dodávek zemního plynu z Ruska neobešla bez jednotného postupu napříč členskými státy. Jedná se prý zejména o společný nákup zkapalněného zemního plynu LNG. „Prvním příkladem této spolupráce je dohoda na dodávkách LNG do EU ze Spojených států z 25. března 2022. Dle ní mají USA letos dodat o 15 miliard metrů krychlových LNG více než dříve. V dalších letech se mají americké dodávky zvýšit až na 50 miliard kubíků,“ uvedl Vošahlík.
Zatímco se nyní mluví o zkapalněném plynu skoro jako o spáse před evropskou (a také českou) plynovou nouzí, to samé ministerstvo před měsícem v návrhu na pořízení vlastních rezerv varovalo, že LNG by se k nám dostával jen velmi složitě.
„Váhání státu je zvláštní, včera bylo pozdě. Všichni potřebují vědět, zda a případně za jakých podmínek se erární rezervy pořídí. V zásobnících je místa dost,“ řekl serveru Lidovky.cz jeden ze státních úředníků, který si přál zůstat v anonymitě.
Devět zásobníků, které za účely tuzemské spotřeby provozují soukromé firmy, má v úhrnu kapacitu necelých čtyř miliard kubíků. Po zimním vyprázdnění jsou v tuto chvíli zaplněné „soukromým plynem“ ze 25 procent. Přitom je nejvyšší čas chystat zásoby na další zimu, která může být kvůli ruské agresi na Ukrajině a vyhrocení protiruských sankcí do značné míry kritická. Evropě, jíž plyn z Ruska pokrývá v letošním roce zhruba čtvrtinu spotřeby (Česku téměř 100 procent), hrozí akutní nedostatek v případě, že by Moskva náhle zavřela kohoutky.
Možností, jak čelit případnému nedostatku plynu, má Česko víc. Vedle navýšení dovozu zkapalněného plynu připadá v úvahu třeba větší dovoz potrubím z Norska. Na pokrytí výpadku by to ale stejně nestačilo.
Ukazuje se, že v situaci konfliktu a následných protiruských sankcí je plyn nejslabší článek Evropy. Ta nemá, čím by v dohledné době nahradila ruské trubky, které dodávají ročně kolem 170 miliard kubíků a plní zhruba 40 procent spotřeby kontinentu.
Česko je podobně jako Německo na plynu z Ruska závislé ještě víc než průměr Evropy. Faktem je, že u nás v současné době pochází z Ruska prakticky veškerý plyn. Na základě přímého kontraktu společnosti RWE s Gazpromem i přes prostředníky nakoupený na burze. Z Norska, které bylo před lety také významným dodavatelem, už k nám neproudí prakticky nic.
LNG z Ománu?
Zkapalněný zemní plyn by se mohl do Česka dovážet například i z Ománu, kde o možnostech jednala česká podnikatelsko-akademická mise, ve níž kromě zástupců firem figurovali i odborníci z vysokých škol a České geologické služby. Kromě samotného dovozu by dle tvrzení honorárního konzula Sultanátu Omán Ivo Vaňka mohl český soukromý subjekt či případně i stát investovat také do vlastní výrobny LNG přímo v Ománu. Vaněk tvrdí, že Česko by díky tomu nakupovalo a zkapalňovalo plyn za ty nejlepší ceny, možné přebytky by prý mohlo dál prodávat.