PRAHA Tuzemský gigant ČEZ se na Balkáně dostal do úzkých. Podle původních plánů měla mít česká energetická jednička touto dobou na kontě 8,8 miliardy korun za prodej své bulharské divize. Realita je zcela odlišná.
Obchod s neprůhlednou bulharskou firmou Inercom se zadrhl a ČEZ začal vyjednávat s bulharsko-indickým konsorciem Future Energy/India Power (dále India Power). To už jednu nabídku na koupi bulharských společností ČEZ podalo, česká skupina však před rokem dala přednost neznámé firmě Inercom. Podle informací LN Indové hodlají využít pro ČEZ nepříznivé situace a předložit nabídku, která nebude tak lukrativní jako ta předchozí.
Že indický zájemce upravuje svůj původní návrh, centrála ČEZ potvrzuje. „Aktualizovanou závaznou nabídku jsme od India Power zatím neobdrželi, její výši tedy neznáme,“ sdělila LN mluvčí skupiny Alice Horáková.
O prodeji CEZ Razpredelenie Bulgaria AD a CEZ Electro Bulgaria AD (v obou česká společnost drží po 67 procentech akcií) rozhodovala dozorčí rada ČEZ na konci loňského ledna. Z podkladů, které měli členové kontrolního orgánu k dispozici, vyplývá, že India Power za bulharské společnosti nabízela nejvyšší sumu: 355 milionů eur (zhruba 9,2 miliardy korun). Částku chtěla splácet po dobu pěti let. Inercom představil částku 342,4 milionů eur (zhruba 8,8 miliardy korun), kterou by zaplatil okamžitě.
Manažeři ČEZ a auditoři ze společnosti Deloitte spočítali, že Indy nabízená suma by splácením po dobu pěti let spadla na hodnotu mezi 317 až 333 milionů eur (8,2 až 8,6 miliardy korun). Dozorčí rada na základě toho před rokem v únoru rozhodla, že své bulharské dědictví prodá Inercomu. „Hlavním faktorem při rozhodování pro nás byla cena. Dostali jsme dvě cenově velmi dobré nabídky. Jedna zněla na cenu zaplacenou najednou v krátkém čase a druhá byla podmíněna splátkami v horizontu několika let, což ekonomicky její hodnotu snižovalo. Společnost Inercom tudíž nabídla za balíček bulharských aktiv nejvýhodnější cenu,“ doplnila mluvčí ČEZ Horáková.
Kontrakt s firmou Inercom se však zasekl, a to ze dvou důvodů: Inercom nesehnal potřebných 8,8 miliardy korun a stopku transakci loni v červenci vystavil bulharský antimonopolní úřad. Firma se odvolala, rozhodnutím antimonopolního úřadu se tamní nejvyšší správní soud bude zabývat až 14.května 2019. Inercom přišel o exkluzivitu jednání a ČEZ oslovil India Power. Ti však původní nabídku ve výši 355 milionů eur nezopakovali. Dva sofijské zdroje LN blízké vyjednávání míní, že Indové už tak vysokou částku nepředloží. Vědí, že ČEZ se dostal v Bulharsku do nepohodlného kouta. Situace české společnosti na balkánském trhu není dobrá.
Z veřejně dostupných údajů na webu sofijské burzy vyplývá, že akcie bulharské distribuční a prodejní sítě padají. V případě CEZ Razpredelenie Bulgaria AD cena akcií za poslední rok klesla o 19,7 procenta, u CEZ Electro Bulgaria AD o 20,5 procenta. „Na sofijské burze jsou veřejně obchodovatelné jen malé podíly bulharských společností Prodej a Distribuce. Komentáře k pohybu akcií nám nepřísluší, je to spíše dotaz na analytiky trhu,“ uvedla mluvčí Horáková.
O tom, že se bulharské impérium ČEZ nenachází v dobré ekonomické kondici, svědčí i finanční injekce z Prahy. V důsledku zpackaného prodeje centrála v Praze svým dcerám musela v minulém roce půjčit 30 milionů eur (zhruba 774 milionů korun). „ČEZ a. s. poskytl bulharským společnostem úvěr zejména na financování nutných investic. V případě úspěšného prodeje budou tyto půjčky ČEZ a. s. splaceny,“ podotkla mluvčí Horáková.
Pokažené první kolo prodeje a nepříznivá finanční situace mohou ČEZ v licitování s Indy výrazně oslabit – podle odhadů expertů na bulharský trh, se kterými LN hovořily, se nabízená suma může propadnout o stovky milionů korun. I z toho důvodu vedení ČEZ navzdory nepříznivým okolnostem ještě nevzdává dotažení obchodu s Inercomem.
Obchod s firmou Inercom vyvolával kontroverze od počátku. Voboru nijak známá společnost vzbuzovala pochybnosti zejména kvůli otázce, zda a od koho sežene potřebných 8,5 miliardy korun. Z informací, které LN zveřejnily před rokem v únoru, vyplynulo, že na financování se má podílet mimo jiné offshorová firma Score Trade či Euro Star OOD, za nimiž stojí rusko-gruzínský miliardář Paata Gamgoneišvili. Ten zanechal stopu v celosvětových kauzách daňových rájů – v panamských dokumentech či Offshore Leaks. Posléze LN zjistily, že část peněz měly poskytnout i dvě bulharské banky (Fibank a Bulharská rozvojová banka), ty však od obchodu daly ruce pryč.
Obchod se zejména v Bulharsku stal předmětem ostré kritiky jak ze strany opozice, tak vlády premiéra Bojka Borisova. Jeho nervozita byla pochopitelná: v roce 2013 kvůli dění kolem ČEZ rezignoval na post předsedy vlády. Bulhaři tehdy masivně demonstrovali proti vysokým cenám energií. Jeho nynější druhá vláda chtěla opakování historie předejít a v březnu projevila zájem majetkově Inercom ovládnout a získat nad ním kontrolu. Síť, o kterou Inercom usiluje, obsluhuje tři miliony obyvatel, takže jde o navýsost politickou a bezpečnostní záležitost.
Pikantnost celého obchodu podtrhla skutečnost, koho si manažeři firmy Inercom před rokem přivezli do Prahy na jednání s představiteli ČEZ. LN tehdy ve spolupráci s bulharským investigativním serverem Bivol informovaly, že schůzku mezi manažery ČEZ a Inercomu tlumočil Čechobulhar Nikola Molčan, jehož nyní bulharské úřady prošetřují v souvislosti s tajemnou vraždou českého podnikatele Libora Mirovského.