Plyn výrazně zlevnil, uleví to ale jen někomu. Kdo na situaci vydělá?
Vypadá to jako dobrá zpráva a částečně to dobrá zpráva je. Cena zemního plynu na největší evropské burze TTF v Nizozemsku rapidně klesá, v pondělí se dokonce snížila pod 100 eur za megawatthodinu.
Je to sice stále víc než 40 eur zhruba před rokem, nebo dokonce 16 eur ze začátku loňského roku, ale také se jedná o necelou třetinu ze závratných více než 300 eur za MWh z konce srpna. Byznys distributorů to zásadně neovlivní, ale částečně si pomohou odběratelé, kteří mají u dodavatelů smlouvy na denní tzv. spotové ceny, kopírující burzu.
Platí to zejména pro průmysl, ale jen zčásti pro domácnosti a jen ty, které nemají ceny zafixované nebo jinak zvýhodněné. Ke zlevňování na burze přispěl zejména relativní dostatek plynu v Evropě, způsobený teplým podzimem, tedy nižší spotřebou při vytápění, ale i zdárně zaplněnými zásobníky a masivním dovozem zkapalněného plynu LNG.
„Úspěšně jsme se totiž postavili Putinově energetické válce,“ pochvaloval si v neděli na sociální síti Twitter ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN). Experti jsou ale, co se týče dalšího vývoje, spíš skeptičtí. Cena na hranici 100 eur se týká listopadových kontraktů. Obchody na prosinec a zejména příští rok se uzavírají na výrazně vyšší ceny, a zlevnění tedy nemusí mít dlouhého trvání.
„Platby lidí za plyn nynější vývoj na burze nijak neovlivní. Ceny na příští rok jsou na úrovni kolem 150 eur za MWh, a to je pořád nad cenovým stropem, který nyní vláda chystá,“ řekl expert na energetiku ze společnosti ENA Jiří Gavor. „Pro domácnosti tedy bude cenovou brzdou spíš zastropování než vývoj na burze. Postupující zlevňování je znát hlavně na denním obchodování. Poměrně nízké ceny jsou také u kontraktů na listopad, ale to je dané tím, že nynější teplý říjen se už chýlí ke konci. A ceny na příští rok jsou už opět poměrně vysoké,“ dodává Gavor.
Upozorňuje, že pokud se burza nevyšplhá k novým extrémním cenám, což se zatím nepředpokládá, bude mít každý pokles příznivý vliv na státní rozpočet. Stát od lednového zastropování bude hradit dodavatelům rozdíl mezi tržní cenou a stropem. Čím menší rozdíl bude, tím menší budou i výdaje státu.
Pokles ceny plynu na burze je ale minimálně alespoň odrazem toho, že Evropa zatím zásadní nouzí netrpí. Plyn proudí z Norska a i Rusko stále ještě dodává (byť už jen symbolicky) určité množství plynu. Evropa včetně Česka má téměř plné zásobníky, ze kterých se čerpá v topné sezoně, navíc poměrně teplý říjen přeje malé spotřebě na vytápění. A kolem západních břehů Evropy krouží naplněné tankery, připravené v přístavních terminálech složit z USA, Kataru a dalších zemí dovezené miliony tun zkapalněného plynu.
Nejvíc záleží na počasí
Skutečnost, že tahounem momentálního poklesu ceny zemního plynu k nejnižším hodnotám od začátku letošního června je v první řadě počasí – a také trochu politika –, naznačuje i britský analytický server Trading Economics. „Očekává se, že počasí v Evropě zůstane až do konce měsíce mírnější, než obvykle bývá v tomto ročním období. Dostatek zásob LNG zároveň umožnil, aby se evropské zásobníky plynu naplnily tak, že například zásoby v Německu dosáhly 96 procent (kapacity skladů). Minulý týden se také lídři zemí Evropské unie sešli, aby podpořili naléhavá opatření k řešení vysokých nákladů na energii včetně cenového stropu,“ reagoval včera server Trading Economics.
Dočasný přebytek
„Očekávání, která měli obchodníci ohledně spotřeby plynu, se nesetkávají s tím, kolik je skutečně plynu potřeba. Aktuálně jej tedy máme přebytek, a proto ceny padají dolů,“ připomíná Michal Kocůrek, řídící konzultant poradenské společnosti EGÚ Brno. Přicházející skutečná zima a nutnost spalovat plyn pro vytápění navýší spotřebu nejen v Evropě, ale také v Asii. Ceny zkapalněného zemního plynu LNG, kterého je aktuálně tolik, že tankery musejí u evropských břehů čekat, až se v přístavech uvolní místo v terminálech na převod do
plynného stavu, na světových trzích postupně vzrostou. A tím se bude zvyšovat i cena nyní klesajících denních obchodů v Evropě.
Někteří analytici přesto vidí budoucnost cen zemního plynu v Evropě poměrně optimisticky. Například nezávislý expert a čestný člen Českého plynárenského svazu Vratislav Ludvík vidí největší příčinu vysokých cen v tlaku na burzu v Lipsku. Respektive v působení obchodníků „pod cizí vlajkou“, kteří burzovní obchody v zájmu Ruska zneužívají ke šponování cen.
„Do chodu burzy by se mělo zasáhnout nějakou regulací. A co se týče cen, jsem optimista. Nějaké mrazivé dny, které vyžadují zvýšenou spotřebu plynu, určitě v nadcházející zimě přijdou, ale cena by dle mého mohla klesat i tak. Nebo se držet na přijatelné úrovni,“ řekl Ludvík.