Plyn zajistíme, ale bude ještě dražší, prozradila eurokomisařka Jourová
Po částečném zákazu dovozu ruské ropy se Evropská unie zabývá embargem na ruský plyn. V rozhovoru pro MF DNES na otázky ohledně sankcí Rusku, českého předsednictví EU nebo své možné kandidatury na Hrad odpovídala místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Evropská unie v minulém týdnu přijala šestý sankční balíček vůči Rusku včetně částečného zákazu dovozu ropy. Jsou sankce dostatečně tvrdé, nebo se připravuje další balíček?
Vždycky máme něco v šuplíku, zejména další osoby a entity na sankční seznamy. A samozřejmě musíme co nejdříve začít jednat o zákazu dovozu plynu. To myslím, že visí ve vzduchu dlouho a připravujeme se na to.
Kdy by se o tom mohlo začít jednat?
Nebudu říkat odhad, protože nejsem schopná predikovat, kdy se shodne sedmadvacítka.
Jak chce výpadky surovin Evropská unie kompenzovat?
Nevyčerpaly se takzvané postcovidové peníze. A my tyto peníze teď budeme využívat na řešení energetické krize. A to na vybudování infrastruktury, zásobníků na LNG, investice do obnovitelných zdrojů a tak dále. Celkem jde zhruba o 210 miliard eur.
Má EU energetickou krizi pod kontrolou?
Má ji pod kontrolou do té míry, že můžeme zaručit Evropanům, že se bude topit, ale nemůžeme do velké míry ovlivnit ceny. Vidíme, že když budeme diverzifikovat dodavatele například u LNG z Afriky, z východu Asie nebo ze Spojených států, tak to samozřejmě bude dražší. Ale děláme maximum, abychom byli připraveni. I na rychlé akce ze strany Ruska.
To znamená co?
Děláme maximum, abychom zrychlili schvalovací mechanismy pro investice do obnovitelných zdrojů, abychom byli soběstačnější. Plán je poměrně komplexní a zahrnuje celou řadu věcí, které teď potřebujeme, a české předsednictví v tom samozřejmě bude hrát roli.
Existují i krizové scénáře?
Nepochybně. Liší se stát od státu podle podmínek. Důležité je, že tyto národní scénáře se promítají do národního plánu obnovy po covidu, kde má Česko možnost čerpat kolem 200 miliard korun. A zhruba 40 procent těchto peněz má jít na zelenou politiku, která s sebou nese změny vytápěcích systémů a energií a přechod na obnovitelné zdroje.
Vláda se chystá priority pro české předsednictví teprve představit. Nicméně vy už jste hovořila jak s premiérem, tak s některými ministry. Jaké projekty bude muset Česko řešit?
Energetika, obrana, kybernetická bezpečnost a samozřejmě vnitřní pevnost. Předsednictví má mít sjednocující potenciál. Každé předsednictví v sobě nese dva hlavní proudy: co předá štafeta, tedy obvyklá témata, a pak, co přinese historie. A ta přípravám českého předsednictví už přinesla válku.
Upozorňovala jste, že kybernetická bezpečnost je v současné situaci pro EU klíčová. Plánujete její posílení?
Budeme na ni dávat více peněz. Ale co se týče vysokých standardů na kybernetickou bezpečnost, tam jsme jako Komise navrhli legislativu už před válkou. V digitální válce s Ruskem jsme už totiž několik let. Hybridní válka tu je od anexe Krymu. Z linie kybernetických útoků a dezinformačních kampaní se v době války staly zbraně hromadného ničení, pokud se na to používají velké digitální platformy. Což už tedy úplně nemohou, protože jsme dojednávali, aby se nenechávaly zneužít pro válečnou propagandu.
Jak se na tom podílí Česko?
Česká republika možná zásadně posune nové nařízení o kybernetické bezpečnosti, které Komise připravuje na září a které to bude ještě pro celou unii posilovat. Tak aby žádný stát nebyl snadnou bránou, protože máme propojené finanční systémy, bezpečnostní systémy, jsme opravdu na jedné lodi, co se týče technologického zabezpečení v Unii. Každý slabý článek znamená ohrožení pro celou Evropu.
Jsou v Unii nějaká očekávání od českého předsednictví?
Jsou. Vůči Česku jsou veliká očekávání, zejména co se týče kandidátského statusu Ukrajiny plus samozřejmě západního Balkánu, Moldávie a tak.
Čeho přesně by v této otázce mělo být během našeho předsednictví dosaženo?
Vůči Ukrajině bude záležet na tom, jestli se v červnu naplní, že dostane kandidátský status. Pokud se to nepodaří, tak to bude toto. Jinak si myslím, že Česko už bude připravovat plán obnovy Ukrajiny, který jsme již v hrubých rysech naznačili. Ty věci spolu totiž souvisejí. Než se může Ukrajina dostat do procesu přístupových jednání, tak se musí alespoň v hrubých rysech dát do pořádku z hlediska infrastruktury.
Během našeho předsednictví bude tedy nejspíš toto téma jen „nakousnuto“, nepodaří se ho vyřešit?
Někdy se vidí hodně černobíle, jestli je daná země členská, nebo nečlenská. Ale mezi kandidátským statusem a plnoprávným členstvím je obrovské pole možností spolupráce, podpory a solidarity. Myslím si, že kandidátský status bude pro Ukrajinu možná důležitější než nějaké završení vyjednávání.
Je reálné, aby Ukrajina získala kandidátský status už teď v červnu?
Jedná se o tom. Komise teď vyhodnocuje dotazník, který nám Ukrajina připravila k té, jak já říkám, krví podepsané žádosti o přijetí.
Dá se za současné situace očekávat, že by Ukrajina byla do EU přijata v rámci nějakého zrychleného řízení?
Pro přijetí do Unie jsou jasně dané procedury, ale jak bude ten proces rychlý, záleží na obou stranách. Já jsem s Ukrajinou před válkou jednala mockrát o justičních reformách, boji proti korupci nebo o organizovaném zločinu, lidských právech. Byla tam řada věcí, které bylo potřeba ještě dodělat. Teď je ta země úplně rozvrácená.
Zmínila jste, že Česko se během předsednictví bude zabývat také plánem na obnovu Ukrajiny. Co přesně to bude znamenat?
Jako Komise říkáme, že v plánu obnovy Ukrajiny musí být dvě hlavní linie. Ta první je obnova státu, tedy institucí, práv, demokratických záruk. Ta druhá se pak týká znovuvybudování infrastruktury, bydlení, zdravotnictví a tak dále. Zatím však plán obnovy existuje jen v hrubých rysech. Poměrně prázdná je zatím kapitola, kde na to vzít. Nemůže to platit jen Evropská unie, která dostane závěrečný účet za válku.
Dá se už alespoň odhadnout, na kolik ten závěrečný účet vyjde?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyčíslil požadavek na 600 miliard dolarů. Ale devastace pokračuje, takže je jasné, že stejně jako teď v reakci na ruskou agresi vznikla globální aliance, bude se muset v tomto duchu pokračovat i při obnově Ukrajiny.
Česko patří k zemím, které poskytují útočiště nejvíce uprchlíkům. Vláda v rámci pomoci spoléhá i na finanční prostředky z Unie. Je už možné říct, kdy a kolik bychom jich mohli dostat?
Evropský rozpočet na tohle nebyl připraven. Plánoval se ještě před covidem. Ale abych vám odpověděla konkrétně, tak momentálně země, které hostí uprchlíky, mají možnost přesměrovat některé peníze, které mají takzvaně v národních obálkách. To znamená z kohezní politiky a z plánu obnovy. Ale domnívám se, že to není fér, že bychom měli hledat zdroje, které budou vyloženě určeny na humanitární pomoc, abychom si třeba my Češi nemuseli pokrátit rozpočty, které byly určeny na jiné věci, kvůli tomu, že zrovna my jsme cílovou zemí. O tom budou probíhat jednání. Ve vzduchu teď dokonce visí, jestli se nebude otevírat evropský rozpočet, aby se přepracovaly priority a přelily peníze.
A to má podporu?
Má to hodně odpůrců, kteří říkají, že v momentu, kdy se rozpočet otevře, tak se lidově řečeno voda vylije z břehů.
Nejen v energetice budeme muset spoléhat i na evropskou solidaritu. Bude na to v rámci předsednictví Česko stačit?
Nechci snižovat význam předsednictví, ale tohle je něco, co teď máme na stole v Evropské komisi dnes a denně. Jednak vnitřní vyjednávání, jakou míru solidarity bude možné věcně naplnit. Solidarita existuje, ale jde o technické možnosti. O to, jestli máme připravenou infrastrukturu. Komise se nyní velmi intenzivně zabývá dvěma věcmi: jednak naším vnitřním uspořádáním a jednak dohodami o dodávkách energií zvenčí. To znamená se Spojenými státy, Ázerbájdžánem, státy Perského zálivu nebo s Afrikou.
Evropská komise se tedy o tuto problematiku postará sama?
Role českého předsednictví by v tomto směru mohla být organizační ve vztahu pomoci, podporovat myšlenku společných nákupů. To je dobrovolná věc, kde se státy mohou přihlásit k tendrům na nákupy energií, které budou ve větším rozsahu samozřejmě levnější. Dost významná je i vazba energetiky a jídla, protože to je v jednom balíku. Tam teď dostáváme neformální vzkazy ze strany Afriky: Když nám pomůžete s pšenicí, my vám pomůžeme se zkapalněným zemním plynem.
Jak bude vypadat infrastruktura na dovoz zkapalněného zemního plynu? Bude v tom mít podíl i Česko?
Jako členský stát nepochybně ano…
… narážíme tím i na tu solidaritu. Přece jen, teď jsme ve fázi, že je všeho zatím dostatek, ale můžeme se dostat do situace, že Rusko utáhne kohoutky.
To se nesmí stát, ale musíme být připraveni na všechny scénáře. Rusko už není předvídatelným partnerem. Zde jsou dva proudy práce, které probíhají denně: jednak snahy jednotlivých členských států najít si co nejefektivnější cesty a jednak, že se na to díváme z vyšší perspektivy. Jednání jsou velice intenzivní. Hledáme cesty, které by nestály tolik, ale byly také rychlé, protože počítáme s tím, že do konce roku musíme být schopni postrádat dvě třetiny ruského plynu, což samozřejmě dopadá na státy různě. Velkou rehabilitaci zažívá jaderná energetika. Dá se říci, že v energetice nezůstává kámen na kameni.
Řeší Evropská komise aktuální dvojí ceny pohonných hmot v Maďarsku a Polsku, kde zastropovali ceny, ale pouze pro své občany?
Co se týče Maďarska, analyzujeme, co to rozhodnutí vlastně znamená pro pravidla společného trhu. Vypadá to, že by mohlo porušovat řadu pravidel, podle kterých máme mít stejné podmínky všude na trhu – jak spotřebitelé, tak podnikatelé. Zároveň je tam háček, že Maďarsko je ve stavu nouze. A ten dává státu určité možnosti nějak rozhodnout. Takže to analyzujeme a budeme muset rozhodnout. U Polska se myslím spíše jedná o snížení DPH, ne o dvojí ceny.
Může Maďarsku hrozit pokuta?
Vždy se začíná dialogem, upozorněním, v krajním případě můžeme spustit řízení, které může končit pokutou.
Časopis Forbes vás v minulém týdnu označil za nejvlivnější ženu Česka. Co vy na to?
Mít z Bruselu vliv v Česku je určitě zajímavá věc a znamená to pro mě, že alespoň pro část lidí je Evropská unie užitečná věc. Ale takové umístění v žádném případě nemůže být jen o mně, protože mě za dva a půl roku voliči z Bruselu vymetou a bude to dělat někdo jiný (smích).
Nehodláte svůj současný vliv využít v prezidentské kampani? Pořád jste ještě neřekla, jestli budete, nebo nebudete kandidovat?
Od úvah k tomu, že zavolám prvnímu člověku „Pojď mi dělat šéfa organizačního týmu“, je asi tisíc světelných let. Lákalo by mě to, ale vždycky se zase uklidním. Jak říká pan prezident, člověk se nerozhoduje, ale musí být přemlouván a mě i teď přemlouvají lidé, abych do toho šla. Třeba zrovna včera se to někomu poměrně dobře dařilo, tak jsem uléhala s tím, co kdyby…
… dokdy si dáváte čas, že se rozhodnete?
Loni jsem si říkala, že se rozhodnu do února. A ten už je daleko. Takže spíš mi to přijde jako nepravděpodobné. Kdyby se rozhodl kandidovat předseda ANO Andrej Babiš, byla by moje kandidatura možná docela pikantní.
A vy očekáváte, že Babiš bude kandidovat? Protože on sám se chce rozhodnout až v září.
Ano, očekávám.
Autoři: Eva Pospíšilová, Alžběta Šimková 6.6.2022