Po uhlí a jádru nechtějí ani větrníky. Plány německé vlády trhají Zelené vedví
Nová německá vláda plánuje posílit výstavbu větrných elektráren. Proti se ale staví organizace na ochranu životního prostředí, podle nichž tyto elektrárny ohrožují biodiverzitu. Téma rozděluje stranu Zelených, někteří její členové dávají nyní přednost ekonomickým zájmům.
Německo plánuje vybudovat 1 000 až 1 500 nových větrných továren za rok. Síla tohoto živlu se stává stále důležitější součástí německého energetického mixu, protože země zrušila své jaderné elektrárny a hodlá v budoucnu redukovat i využívání uhlí. Ne všichni si nicméně myslí, že větrné elektrárny jsou cesta. Překvapivě jedna z hlavních tamních opozičních sil vychází ze samotného prozeleného tábora, podotýká portál Politico.
Aktivisté bojující za ochranu přírody se spolu s řadou místních staví proti tomu, aby se v přírodním parku Reinhardswald v německém Hesensku vykácelo 5 tisíc stromů, a uvolnil se tak prostor pro větrné turbíny. Proti plánu jsou i specialisté na udržitelný rozvoj. Podle nich hrají lesy neocenitelnou úlohu při ochlazování planety a stabilizaci ekosystémů. Odpůrci též argumentují, že větrné turbíny hyzdí krajinu a jsou překážkou pro turismus.
„Obnovitelné zdroje nemohou fungovat na úkor přírody a ochrany ohrožených druhů,“ říká ředitel neziskového svazu ochrany přírody a biologické rozmanitosti (NABU) Jörg-Andreas Krüger. Svaz je v současnosti v úzkém spojení se Zelenými, s nimiž minulý měsíc představil společný dokument o cestě směrem k „rozšíření větrné energie přátelské k přírodě“.
Organizace dlouhodobě varuje, že právě větrné elektrárny představují značné nebezpečí pro ohrožené živočišné druhy. Jejich oběťmi jsou především ptáci. Svaz odhaduje, že právě kvůli větrníkům v Německu uhyne 100 tisíc opeřenců za rok.
„Větrná farma není největší hrozbou pro populaci ptáků nebo hmyzu,“ namítá nová ministryně pro životní prostředí za Zelené Steffi Lemkeová. Podle ní zvířata mnohem více ohrožuje industriální zemědělství, používání pesticidů nebo vodní květ (přemnožení vodních řas).
Lemkeová se nicméně zavazuje k nalezení rovnováhy mezi požadavky vládní koalice na rozvíjení obnovitelné energie a slibu Zelených na ochranu biodiverzity. „Chci se v následujících letech vypořádat s obojím, ztrátou biodiverzity a klimatickou krizí. Potřebujeme řešit tyhle dvě záležitosti najednou,“ uvedla.
Agendě ministryně se ale dostalo nečekaného úderu z řad vlastní strany. Státní tajemník ministerstva hospodářství a ochrany klimatu Sven Giegold prosazuje nyní revizi zákona EU o ochraně přírody, aby umožnil rychlejší výstavbu větrných elektráren. „Jakmile se luňák červený objeví na místě plánované výstavby, v zásadě se zde nic nemůže postavit,“ podotkl Giegold.
Lemkeová situaci hasila prohlášením, že idea není vládní návrh, a naznačila, že ani nepochází od samotného ministra hospodářství a ochrany klimatu a spolupředsedy Zelených Roberta Habecka. Podle portálu Politico ale neshody ohledně větrných elektráren reflektují dlouhodobější spor uvnitř partaje. Vře to mezi politickými pragmatiky, k nimž patří právě Habeck, a levicově orientovanými fundamentalisty, mezi něž se počítá Lemkeová. Ti se chtějí více držet původních, radikálnějších idejí strany.
Někteří členové strany Zelených už pociťují rozdíl mezi reálnou praktickou politikou kompromisu a programovými cíli strany. Členové environmentálních organizací a část členů Zelených například silně kritizovala spolkového ministra Hesenska Tareka Al-Wazira za to, že se pokouší rozšířit dálnici kácením lesů. Ministr přitom jen plní cíl, na němž se shodla místní vládní koalice.