Podmínky Unie mohou ohrozit odchod od uhlí, varuje šéf ČEZ Beneš

V Evropě právě vrcholí debata, z čeho vyrábět elektřinu šetrně k životnímu prostředí. Česko se chce vedle obnovitelných zdrojů spolehnout také na jádro, zčásti i na zemní plyn. Evropská komise sice hodlá uznat tyto zdroje jako udržitelné, avšak jen po přechodnou dobu a s ­přísnými podmínkami. „Není jasné, zda budeme schopni požadavky EU splnit,“ říká šéf ČEZ Daniel Beneš. 

Vláda proto odeslala do Bruselu dokument, kde v jedenácti bodech požaduje úpravy návrhu, aby byl – slovy ministra průmyslu Jozefa Síkely – „realistický a nediskriminační“.

„Jaderná energetika by měla být považována za plnohodnotnou součást udržitelného energetického mixu, tedy i po roce 2045,“ píše se v dokumentu, který má MF DNES k dispozici. Nejpozději v tomto roce by se totiž podle bruselského návrhu mohl začít stavět poslední jaderný blok.

Česko protestuje i proti požadavku Komise schvalovat veškeré investice do jaderných zdrojů či proti povinnosti už za čtyři roky přimíchávat při výrobě elektřiny a tepla k zemnímu plynu i 30 procent čistého vodíku. Návrh nových pravidel už zamotal hlavu mnoha lidem z energetiky, zejména provozovatelům tepláren. Považují je ve stanovených termínech za nesplnitelná.

Například ČEZ, který plánuje u některých svých zdrojů přechod z uhlí na zemní plyn, nyní zvažuje, jak postupovat dál. Pozastavil přípravu tendru na paroplynový zdroj v Mělníku, který má nízkoemisním teplem zásobovat velkou část Prahy. Šéf ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s MF DNES říká, že vůbec není jasné, zda bude někdo schopen vyrobit zdroje, které splní požadavky Bruselu.

 „Paradoxně může nastat nejhorší možný scénář – do Prahy půjde mnohem delší dobu teplo vyrobené z uhlí. To asi nikdo v Evropě nechtěl,“ říká Beneš.

Česko by podle Beneše mělo mít plány, jak zajistit dostatek energie, až skončí s uhlím. Nyní se z něj vyrábí přibližně 40 procent elektřiny. „Měli bychom usilovat o to, aby Česko bylo dlouhodobě energeticky soběstačné. V dobrých časech asi můžeme počítat s tím, že energii dovezeme, ale veškeré plány je třeba stavět i pro zlé časy,“ říká Beneš.

Evropská unie sice jadernou energetiku zcela nezavrhuje, její využívání však podmiňuje řadou věcí. Jak říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, Česko se ale bez jádra neobejde. A výstavba jednoho nového bloku v Dukovanech, kde se má v únoru spustit ostrá fáze tendru, podle něj nestačí. Uvažuje proto o dalších reaktorech, které je třeba stihnout připravit, než podle představ Evropské komise skončí přechodné období.

Vláda včera poslala do Bruselu připomínky k taxonomii, tedy návodu, které investice je možné považovat za udržitelné. Které z nich jsou pro vás zásadní?
Panuje shoda, že je třeba soustředit se jen na hlavní priority a nesnažit se přepracovat to do úplně jiného dokumentu. To by bylo nerealistické. V oblasti jaderné energetiky usilujeme hlavně o změnu návrhu ohledně notifikace investic. Nyní Evropská komise schvaluje investice nad 40 milionů eur, kterých jsou maximálně jednotky. Podle nových pravidel by posuzovala všechno, což by mohlo ohrozit dlouhodobé provozování současných jaderných zdrojů v Dukovanech a Temelíně.

V Evropské unii je řada protijaderných zemí, které by se to snažily využívat jako nástroj k předčasnému ukončení jejich provozu. Komise na takové schvalování navíc nemá personální kapacitu, jednalo by se o stovky až tisíce investic ročně. 

„Dočasné“ uznání udržitelnosti jaderných bloků do roku 2040, případně u nových bloků do roku 2045, pro vás problém nepředstavuje?
Změna u notifikací na nás dopadne okamžitě, nová úprava má být účinná od ledna 2023. Taxonomické uznání udržitelnosti je také potíž, ale vzhledem k tomu, že se to má každých deset let přehodnocovat, předpokládám, 

že si Unie vyhodnotí, jaké alternativy má. Může se v ­tom odrazit i technologický pokrok. Pokud by ale platilo, co je dnes v návrhu, mohli bychom v EU zapomenout na malé modulární reaktory. Budou komerčně dostupné právě až kolem roku 2040.

Začátkem ledna jste říkal, že se ČEZ pokusí kvůli návrhu taxonomie urychlit, co půjde, aby vedle plánovaného pátého bloku v ­Dukovanech vyrostl ještě šestý. A k tomu další dva bloky v Temelíně. Je to reálné?
Chceme-li po konci uhlí a s přechodným využíváním plynu zůstat soběstační, není jiná cesta než postavit českou energetiku na jádru a obnovitelných zdrojích. Jen pátý blok v Dukovanech to nevyřeší, to není ani prostá náhrada současných dukovanských bloků. Těžko otevřeme úplně novou lokalitu. Temelín byl od začátku koncipován na čtyři velké bloky, stojí tam dva, prostor pro dva další zbývá. Už jsme udělali řadu přípravných kroků, máme platné posouzení vlivu na životní prostředí, pracuje na tom projektový tým.

Ve chvíli, kdy Unie hodlá jádro považovat pouze za přechodný zdroj, má smysl o­ urychlení uvažovat. Limit v roce 2045 se týká získání stavebního povolení, ne uvedení do provozu. A ­to je poslední povolovací krok, těsně před zahájením stavby. U pátého bloku v Dukovanech ho chceme získat na přelomu let 2028 a­ 2029. Do začátku 40. let se to dá stihnout i v Temelíně, minimálně pro jeden blok.

Nyní stát posuzuje bezpečnostní dotazníky trojice uchazečů o­ stavbu pátého bloku v Dukovanech. Může se to na něčem zaseknout? Kdy vyhlásíte tendr?
Bezpečnostní dotazníky by měly být ze strany státu vyhodnoceny do konce ledna. Nemáme žádné indicie, že by pracovní skupina, kterou zastřešuje ministr vnitra, směřovala k něčemu jinému, než že posouzení všech tří uchazečů dopadne kladně. Očekávám, že ostrou část výběrového řízení vyhlásíme někdy začátkem února. Chápu, že nová vláda si to potřebuje nastudovat, ale je důležité, aby se to neposouvalo příliš. Pokud chce mít podepsanou kvalitní smlouvu s vítězem soutěže do konce roku 2024, není na co čekat.

Ovlivnila by taxonomie, pokud bude přijata v navržené podobě, finančně investiční model?
Financování výstavby má být z velké části zajištěno návratnou finanční výpomocí od státu. Nečekám, že by taxonomie nějak ovlivnila obchodní model a vztahy mezi státem a ČEZ. Bude mít spíše vliv na ty současné jaderné zdroje.

Taxonomie je vodítko zejména pro banky, aby věděly, které projekty mohou financovat. Dá se čekat, že by některé investice u nepodporovaných zdrojů financoval stát, aby země nezůstala bez elektřiny?
Těžko mohu hodnotit, jak se k ­tomu postaví politici. Navíc jde o dlouhodobější horizont. Nicméně klasifikace zdrojů na udržitelné a neudržitelné, prosazování strategických zájmů jednotlivých států a snaha udržet přijatelné ceny energie mohou vést k tomu, že v řadě států dojde k ­úpravám organizačních struktur velkých energetických hráčů. Vlády si mohou prosadit větší vliv na energetický sektor, část firem včetně jaderné energetiky může přejít do stoprocentního vlastnictví státu. Takové debaty se vedou třeba ve Francii.

V Česku před několika lety existovala varianta rozdělení ČEZ na čistou a špinavou část. Vrátí se podobné úvahy?
Tehdy to byla příležitost, jak upravit vnitřní organizační strukturu, abychom byli víc čitelní pro banky a investory. A jak případně upravit vlastnické poměry, kde by část ČEZ ze sta procent vlastnil stát. Politici ale na to v té době nechtěli slyšet. Pod tlakem udržitelnosti a taxonomie asi některé úpravy organizační struktury budou potřeba. Je ale předčasné nyní říkat, jak by mohly tyto úpravy vypadat. Bylo by potřeba se o tom pobavit se všemi akcionáři včetně státu. Ostatně na poslední valné hromadě jsme oznámili záměr, že může dojít k úpravám organizační struktury.

Taxonomie se dotýká i zemního plynu. Od roku 2026 se má při spalování v elektrárnách a teplárnách přimíchávat třetina čistých plynů, hlavně vodíku a biometanu, a podíl se má postupně zvyšovat. Co to znamená?
Je potřeba apelovat na to, aby přimíchávání nízkoemisních plynů nebylo překážkou transformace energetiky od uhlí. Celkový cíl dává smysl, ale časový rámec není realistický. Nejsou dostupné technologie, není dostatek vodíku ani neexistuje funkční infrastruktura. Není například jasné, kde by se měl vodík přimíchávat, či zda bude nutné samostatné potrubí jen na vodík. Přitom to má nastat už za čtyři roky.

Provozovatelé tepláren před pár lety sázeli na přechod z ­uhlí k zemnímu plynu. Pokud bude taxonomie přijata v navrhované podobě, padnou tyto plány?
Nikdo si s tím moc neví rady, protože ty požadavky jsou nerealistické. Ani velcí dodavatelé plynových elektráren, jako GE, Siemens či Alstom, nenabízejí komerční řešení. A není ani jasné, v jaké podobě to budou jednou nabízet. Majitelé tepláren nevědí, co objednávat. Pokud by opsali podmínky z taxonomie do zadávací dokumentace na takový plynový zdroj, je dost možné, že se jim nikdo nepřihlásí.

ČEZ ohlásil přechod od uhlí na plyn ve svém zdroji u Mělníka. Mění taxonomie nějak vaše plány?
Už jsme pokročili daleko v přípravě soutěže na paroplynovou elektrárnu, která měla nízkoemisním teplem zásobovat velkou část Prahy. Když vyšel návrh taxonomie, tak jsme to pozastavili, v projektovém týmu i na představenstvu jsme zvažovali, zda dává smysl vůbec soutěžit takový zdroj. A došli jsme k ­tomu, že budeme muset zadávací podmínky upravit, aby byly přijatelné. Diskutujeme s možnými uchazeči a nemáme jistotu, jestli nám budou vůbec něco schopni nabídnout. Paradoxně může nastat nejhorší možný scénář – do Prahy půjde mnohem delší dobu teplo vyrobené z uhlí. To asi nikdo v Evropě nechtěl.

Nová vláda si do programového prohlášení vetkla, že chce ukončit využívání uhlí do roku 2033. ČEZ sice podle loni představené strategie Čistá energie zítřka plánuje, že odstaví většinu uhlí do roku 2030, nejmodernější uhelné bloky ale chcete provozovat déle. Jak vnímáte záměr vlády?
Je to dokument, který je potřeba brát vážně. Ještě za předchozí vlády jsem byl v Uhelné komisi, kde se modelovala řada scénářů, vývoj spotřeby a výroby elektřiny. Pokud politici říkají, že konec uhlí nastane v roce 2033, pak je potřeba také říci, jaké další kroky uděláme, abychom v roce 2034 měli dostatek energie. Souvisí s tím i aktualizace státní energetické koncepce, která je sedm let stará a rozpracovává stav jen do roku 2040, a řady souvisejících dokumentů.

Jak by tedy měl výhledově vypadat energetický mix Česka?
Měli bychom usilovat o to, aby Česko bylo dlouhodobě energeticky soběstačné. V dobrých časech můžeme počítat s tím, že energii dovezeme, ale veškeré plány je třeba stavět i pro zlé časy. Státní koncepce má stát na tom, abychom měli dostatek elektřiny každou chvíli v průběhu celého roku. Z toho vychází, že správný energetický mix je postavený na kombinaci jaderných a­ obnovitelných zdrojů s přechodnou rolí v plynových zdrojích.

Jedním z­ témat předvolební kampaně byla továrna na baterie. Minulá vláda na její výstavbu hodně tlačila, ČEZ nabízel pozemek v Prunéřově, ale nikam se to neposunulo. Je stále šance, že v Česku vyroste gigafactory?
Projektu těžby lithia a výstavbě gigafactory se věnujeme jako obchodní společnost, nikdy to pro nás nebyl mediální pseudoprojekt. Představa, že nám to nějaký politik uložil, aby to pak prodával před volbami, je lichá. Oběma projektům se věnujeme. Pro gigafactory nám pozemek v Prunéřově po odstavené uhelné elektrárně vyjde jako vhodný. Letos chceme tuto lokalitu vyčistit a připravit. Stále jednáme s­ řadou technologických partnerů, většinou asijských.

A co jednání se Škodou Auto?
Škoda Auto nás oslovila, jednání byla loni velmi ambiciózní, letos se zpomalila, ale blíže to nechci komentovat.

Nehrozí, že Česko ve výrobě baterií zaostane za okolními zeměmi? Dojde k dohodě letos?
V ČEZ děláme všechny kroky, abychom tou brzdou nebyli my. Lokalitu připravíme, protože ji stejně musíme sanovat, vyčistit pro další technologické využití. A jestli v Česku budou gigafactory, záleží na tom, zda se dohodneme s nějakým technologickým hráčem, jak se k tomu postaví automobilky a jak se k­ tomu postaví Česko. Některé automobilky a výrobci technologie v zásadě vyzývají jednotlivé státy, aby jim daly co nejlepší podmínky. Je to de facto soutěž států, kdo nabídne nejvíc. O tom budou muset rozhodnout politici, jestli jim to za to stojí, nebo jestli se vydají jinou cestou.Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/eu-uhli-cez-daniel-benes-energie-ekologie-jadro.A220121_195547_ekonomika_albe?utm_source=Maileon&utm_medium=email&utm_campaign=vecerni-58958+20220122-175953&utm_content=https%3A%2F%2Fwww.idnes.cz%2Fekonomika%2Fdomaci%2Feu-uhli-cez-daniel-benes-energie-ekologie-jadro.A220121_195547_ekonomika_albe&zdroj=mail