Poteče někdy Nord Streamem 2 plyn? Geopolitická situace vzbuzuje nejistotu
Ceny zemního plynu se pohybují na úrovních, které si ještě před půl rokem uměl jen málokdo představit, k hranicím Ukrajiny se stahují ruské vojenské jednotky a nová německá vláda přehodnocuje stanoviska svých předchůdců. Tyto tři aktuální a zdánlivě nesouvisející děje mají co do činění s plynovodem Nord Stream 2. Ten zatím tiše leží na dně Baltského moře a jeho budoucnost je nejistá.
Nord Stream 2 se dokončil v září tohoto roku. Ruský prezident Vladimír Putin ve středu oznámil, že je připraven k provozu, jenže plynovodu schází posvěcení od německých regulátorů. Ti uvedli, že dřív než v červenci příštího roku povolení k chodu nevydají.
Nord Stream 2
- 1 230 kilometrů dlouhý
- na dně Baltského moře
- Se stavbou se začalo v roce 2015.
- Projekt stál 11 miliard dolarů (244 miliard korun).
- Má dodávat plyn ze západní Sibiře do Německa.
- Roční kapacita činí 55 miliard kubických metrů, což je více než polovina plynu, který Němci spotřebovali za rok 2019.
Německu vadí, že plynovod je v rozporu s německými a evropskými zákony o hospodářské soutěži. Ruská státní organizace Gazprom totiž v projektu figuruje prakticky jako monopol. Je majitelem a provozovatelem plynovodu i budoucím dodavatelem plynu. Podle regulátorů by mělo dojít k upravení obchodní struktury, aby nový Nord Stream povolení dostal. To si myslí i Evropská komise.
„Cílem zákonů je zabránit monopolům a závislostem. Síť a provoz musí být oddělené, což u tohoto potrubí nejsou,“ uvádí Robert Habeck, nový německý ministr hospodářství a klimatu za stranu Zelených.
Jenže „obchodní struktura“ není jediným kamenem úrazu kontroverzního potrubí. Rusko v posledních týdnech zvyšuje prostřednictvím svých jednotek napětí u hranic s Ukrajinou. Invaze je podle některých odborníků na spadnutí.
Zelená část německé vlády nyní Rusku hrozí, že jakékoliv vyhrocení na Ukrajině povede k zablokování plynovodu. „V případě další eskalace by tento plynovod nemohl být uveden do provozu,“ nechala se slyšet Annalena Baerbocková, spolková ministryně zahraničních věcí a rovněž spolupředsedkyně strany Zelených.
Právě zahraniční politika se ukazuje jako dosud nejzásadnější sporný bod nové německé vlády. Zatímco právě Baerbocková chce dosavadní politiku kompromisů zahodit za hlavu a dát svému resortu nový směr zaměřený na lidská práva a ochranu klimatu, německý kancléř Olaf Scholz ze strany SPD působí, že by se raději držel smířlivých šlépějí své předchůdkyně Angely Merkelové. Spolustraník Baerbockové Habeck označuje Nord Stream 2 za „geopolitickou chybu“, naproti tomu Scholz je dlouhodobým zastáncem projektu.
Jenže i nový německý kancléř nyní hledá způsoby, jak ruského prezidenta Vladimira Putina od invaze odradit. Podle listu The Guardian Scholz uvedl, že by ruský vpád na Ukrajinu mohl vést k pozastavení spuštění Nord Streamu 2.
Nord Stream 2
Dlouhodobí odpůrci plynovodu již dříve upozorňovali, že Nord Stream 2 bude Putinovi sloužit jako geopolitická zbraň a že si výměnou za dodávky putující k německým domácnostem bude diktovat, co ho napadne. Teď se ale ukazuje, že plyn v nových trubkách ležících na dně Baltského moře k tomu ani není potřeba.
Před pár dny Gazprom zcela zastavil proudění plynu v potrubí Jamal do Německa. Ceny komodity kvůli tomu vystřelily ještě o něco víc a to už se přitom předtím plyn obchodoval za rekordní ceny. Německo žije v podezření, že Rusko chce právě tímto krokem uspíšit schvalování Nord Streamu 2, ačkoli takový výklad Putin i Gazprom rezolutně odmítá.
Výzkumná společnost Rystad Energy nyní odhaduje, že pokud by Rusko zvýšilo vývoz plynu o 20 procent, snížilo by to tržní ceny plynu na západoevropských trzích o 50 procent.
Pro Německo je to nicméně svízelná situace. Kvůli klimatickým cílům se zbavilo jaderných i uhelných elektráren a zřejmě doufalo, že v rámci přechodu na obnovitelné zdroje energie bude moct na plyn z Ruska spoléhat. Jenže nemůže. Ocitlo se tak v patové situaci, na jejímž řešení se navíc nová vláda zřejmě neshodne.
Autor: sam