Příliš nás ždímáte, snižte ceny plynu. Evropě se nelíbí, jak USA těží z války
USA těží z vysokých cen amerického plynu, které Evropa platí v důsledku války na Ukrajině, zaznívá od bruselských vysoce postavených diplomatů. Obávají se, že by kvůli protekční domácí politice Washingtonu mohla mezi spojenci vzniknout obchodní válka, která by hrála do karet Rusku.
„Když se na to podíváte střízlivě, zemí, která z této války nejvíce profituje, jsou USA, protože prodávají více plynu a za vyšší ceny a protože prodávají více zbraní,“ řekl jeden z vysoce postavených činitelů EU listu Politico.
Podobné pocity se šíří Bruselem i komnatami sídel moci národních států. Veřejní představitelé v opatrné diplomatické řeči neskrývají svou frustraci z vysokých cen za americké energie, za něž platí evropské země až skoro čtyřikrát víc, než kolik stojí na americkém trhu.
Podle diplomata je třeba, aby USA daly Evropě slevu a ukázaly tím „jednotné veřejné mínění“.
„Některé země, včetně spřátelených, prodávají (plyn) za astronomické ceny. To s sebou samozřejmě nese problémy, o kterých musíme mluvit,“ prohlásil v říjnu německý ministr hospodářství Robert Habeck, s jasnou narážkou na USA. Spojené státy vyzval v energetické politice k větší solidaritě. O tom, že vysoké platby za americký plyn nejsou úplně „přátelské“, mluvil i francouzský prezident Emmanuel Macron.
Když však lídři EU minulý týden na setkání G20 na Bali konfrontovali amerického prezidenta Joe Bidena kvůli vysokým cenám plynu z USA, podle zdrojů obeznámených s celou situací šéf Bílého domu působil, že si problému není vědom. Podle Evropanů Spojené státy dostatečně nechápou evropské výtky.
Kdo skutečně distribuuje plyn?
Američané se brání tím, že odpovědnost za nárůst cen, které evropské státy platí za energie, nemá cílená vládní politika. Odlišnosti mezi exportními a importními cenami jsou i podle odborníků důsledkem aktivit evropských distributorů evropského plynu. Největším evropským držitelem dlouhodobých kontraktů na plyn z USA je například francouzská TotalEnergies.
„Dodavatelem amerického plynu do Evropy nejsou USA, ale společnosti, které nakupují plyn od amerických výrobců. A ti obvykle jdou tam, kde je cena nejvyšší,“ vysvětluje specialistka na geopolitiku Anna Mikulská z Bakerova Institutu pro veřejnou politiku na Riceově univerzitě v Houstonu.
Evropské činitele však tento argument příliš nepřesvědčuje. „Spojené státy nám prodávají svůj plyn s čtyřnásobným multiplikačním efektem, když překročí Atlantik,“ prohlásil eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. „Samozřejmě, že Američané jsou naši spojenci. Ale když se něco pokazí, je nutné, aby si to mezi sebou spojenci řekli.“
Uvolněný trh se zbraněmi
Evropští diplomaté oslovení serverem Politico podotýkají, že USA už těží z toho, že Evropané dodávají zbraně na Ukrajinu a nemají dostatek prostředků, aby ztráty rychle nahradili. Robustní americký zbrojní průmysl může potíží svých evropských konkurentů využít k tomu, aby obsadil uvolněné tržní pozice.
Podle jednoho z diplomatů je už trochu moc, že Spojené státy nyní vydělávají na zbraních a ještě na plynu na úkor spojenců. Podle něj je třeba, aby USA daly Evropě slevu a ukázaly tím „jednotné veřejné mínění“.
Diplomaté se obávají, že obchodní rozkol mezi USA a EU nehraje do karet nikomu jinému než Putinovi, jenž může zneužít rostoucí nespokojenosti Evropanů k podkopání důvěry v NATO. „Skutečně jsme na historické křižovatce. Amerika si musí uvědomit, že veřejné mínění se v mnoha zemích EU mění,“ podotkl jeden vysoce postavený diplomat EU.
Obavy z amerického zákona
Vrásky na čele evropským státům přidělává především americkými zákonodárci schválený Zákon o snížení inflace (Inflation Reduction Act) určený na snížení deficitu. Součástí zákona jsou investiční pobídky ve výši 369 miliard dolarů do energetického sektoru. USA chtějí zákonem podpořit výrobu a prodej amerických produktů včetně například elektroaut a obnovitelných energií. Právě dotace na elektromobily jsou trnem v oku i Jižní Koreji a jejímu automobilovému průmyslu.
Z pohledu EU jsou však tyto pobídky projevem protekcionismu a v rozporu s pravidly mezinárodního obchodu. Bojí se, že evropské společnosti přesunou své obchodní aktivity kvůli pobídkám a i nižším energetickým cenám do USA. Kvůli válce na Ukrajině a příliš drahým energiím evropské společnosti omezují výrobu.
Evropané se obávají, že kvůli zákonu by se mohla mezi oběma kontinenty rozpoutat obchodní válka, na niž je vzhledem k současné válce na Ukrajině ten nejhorší možný čas. „Musíme to vzít krok za krokem. Chci se jakýmkoli způsobem vyhnout obchodní válce, protože to poškozuje ekonomiku USA, poškozuje to evropské hospodářství. Nikdo nemá prospěch z žádné obchodní války,“ uvedla nizozemská ministryně pro zahraniční obchod a rozvojovou spolupráci Liesje Schreinemacherová.
Zatímco americký prezident Joe Biden oslavuje Zákon o snížení inflace jako široký krok směrem k udržitelné budoucnosti, evropští činitelé jej spíše vnímají jako „diskriminační dotace, které naruší hospodářskou soutěž“, jak uvedl jeden diplomat z francouzského ministerstva zahraničí. Francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire tento týden dokonce obvinil USA, že následují čínský vzor ekonomického izolacionismu.
Zároveň naznačil, že Evropa nebude mít možná jinou možnost a bude se muset vydat podobnou cestou. „Evropa nesmí být poslední z Mohykánů,“ řekl.