Půjde Družba do šrotu? Státní firma přemýšlí o dalším osudu ropovodu poté, co bude odpojen od Ruska
Za dva roky oslaví šedesátiny, jeho další perspektiva je ale mlhavá. Ropovod Družba, jímž do Česka proudí ropa z ruské Samary, má „na kahánku“. Po desetiletích služby jej Česko přestane potřebovat. Stane se tak v roce 2025.
Společnost MERO, státní provozovatel ropovodů, proto zvažuje, jak s produktem někdejší československo-sovětské spolupráce naložit – přesněji co si počít s 1,3 milionu tunami rour uložených převážně v zemi. Jednou z alternativ je nechat je prostě „vyhnít“.
„Otázkou dalšího osudu Družby se už zabýváme. Variant je několik. Vše bude záležet především na vývoji geopolitické situace a také na tom, jak skončí válka na Ukrajině,“ řekl serveru Lidovky.cz generální ředitel MERO Jaroslav Pantůček.
Až do roku 1996, kdy Česko zprovoznilo alternativní produktovod IKL, který se u bavorského Ingolstadtu napojuje na Transalpinský ropovod (TAL), vedoucí z přístavu v italském Terstu, a jímž do republiky proudí „neruské“ druhy ropy, byla Družba jediným zdrojem suroviny pro tuzemské rafinerie. A poté se takřka třicet let Družba a IKL dělily půl na půl o dovoz ropy do Česka.
Ropovod Družba na českém území.
V únoru 2022 zahájená ruská okupace Ukrajiny a současné protiruské sankce, jež na Moskvu uvalila Evropská unie, však vedly k zavedení zákazu nákupu ruské ropy. Česko má – podobně jako Slovensko a Maďarsko – výjimku, ropu smí potrubím odebírat z Ruska nejpozději do roku 2025. Do té doby má dojít k rozšíření kapacity ropovodu TAL natolik, že umožní Družbu u nás plně nahradit.
„Překážka“ válka
Co si tedy s více 500 kilometry potrubí u nás počít? Podle Pantůčka se v první řadě nabízí možnost využít Družbu jako alternativní dopravní trasu „neruských“ druhů ropy z ukrajinského přístavu v Oděse. Ukrajinský provozovatel ropovodů Ukrtransnafta totiž před lety napojil potrubím Oděsu na Družbu v ukrajinských Brodech, tedy až za hranicemi Ruska a Běloruska. Takové řešení by sloužilo coby rezerva či doplněk českého dovozu ropy skrze tankery mířící do Terstu a dále přes IKL. Podmínkou toho ale je dlouhodobý mír, který se nyní zdá být v nedohlednu, a demokratická vláda na Ukrajině.
Dle Pantůčka by se potrubí Družby dalo využít i pro jinou přepravu jiné suroviny, například plynu – amoniaku, případně pro vedení optických kabelů a podobně.
Krajním řešením je roury v zemi prostě odepsat a ponechat svému osudu. „Ale to by skutečně bylo až krajní řešení. Pak už by v případě potřeby provoz nikdo neobnovil. A když, tak jen za cenu obrovských nákladů, které by i kvůli postupnému odklonu Evropy od ropných paliv nikdo nezaplatil, peníze by na to žádná banka nepůjčila,“ upozornil Václav Loula, expert České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.
Loula zmínil i další variantu využití Družby, o níž se už v minulosti diskutovalo – systém umožňuje otočit směr toku ropy, tedy posílat surovinu ze Západu – přesněji z Terstu přes TAL, český IKL a Družbu – do bratislavské rafinerie Slovnaftu. I ten totiž musí hledat náhradu za ruskou surovinu.
Závislost na SSSR
V celé své délce Družba měří přes pět tisíc kilometrů, a je tak údajně nejdelším ropovodem na světě. Vybudovaly jej státy někdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) v čele se Sovětským svazem za účelem zásobovat státy socialistické soustavy ropou z oblasti středního Ruska.
Obě větve Družby – severní a jižní – propojují Rusko s Běloruskem, Polskem, Německem, Ukrajinou, Slovenskem, Maďarskem a Českem. Stavba začala v roce 1960 v ruské Samaře, kam ústí ropovody ze Sibiře, Uralu a z Kazachstánu, o dva roky později byla připojena rafinerie v bratislavském Slovnaftu a v roce 1965 i rafinerie na území Čech.
Tehdejší Československo do té doby dováželo ropu pro své rafinerie po železnici, například z Rumunska či některých republik tehdejšího Sovětského svazu.
Dnes na území Česka vyrábějí pohonné hmoty dvě rafinerie – v Kralupech (benzin z neruských rop) a v Litvínově (naftu převážně z ropy ruské), v úhrnu ročně zpracují okolo sedmi milionů tun ropy. Jak Družba, tak ropovod IKL k tomu mají dostatečnou kapacitu – i každý zvlášť dokáže tuzemskou spotřebu ropy plně pokrýt.