Ruský plyn štěpí Unii. Ozývají se Poláci i Slovensko
Výroky politiků torpédují stavbu podmořského plynovodu Nord Stream 2. Proti plynovodu brojí nejvíce Poláci, kteří se snaží zbavit závislosti na ruském plynu. Ozývají se ovšem i další země, přes něž se surovina z Východu přepravuje v současnosti.
Plány na nové trubky na dně Baltského moře rozpalují politiky po celém světě. „Jde o novou hybridní zbraň zamířenou proti Evropské unii a NATO. Je to jed pro evropskou bezpečnost, který může mít dalekosáhlé následky,“ prohlásil v pondělí polský premiér Mateusz Morawiecki v projevu před Parlamentním shromážděním NATO ve Varšavě o druhé větvi plynovodu Nord Stream.
Ostrá slova nejsou překvapivá, Polsko se proti hrozbě z Východu vymezuje dlouhodobě. A závislosti na dovozu ruského plynu se snaží zbavit ať to stojí, co to stojí. Před necelými třemi lety například otevřelo ve Svinoústí terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG), který umožňuje dopravovat surovinu odjinud. Nejde pouze o politiku. V případě ruského plynu se hraje především o miliardové příjmy z tranzitních poplatků. Proti plynovodu Nord Stream se proto hlasitě ozývají i další země, přes něž se surovina z Východu přepravuje v současnosti. Pokud nové trubky v Baltském moři propojí Rusko a Německo, význam Ukrajiny a Slovenska pro přepravu ruského plynu prudce klesne.
„Tento projekt má vážné politické dopady. Je příkladem sobeckých ekonomických zájmů za cenu stability a prosperity v našem nejbližším sousedství. Vysíláme Rusku signál, jak jsme v našich strategiích krátkozrací,“ prohlásil předminulý týden slovenský prezident Andrej Kiska.
Za Ukrajinu, kudy nyní teče více než třetina plynu vyvážená z Ruska do EU, se dokonce nedávno postavili Američané. „Nord Stream 2 dělá Evropu zranitelnější,“ uvedl například náměstek ministerstva zahraničí USA Wess Mitchell.
Své zájmy zde mají i USA
Oslabení Ukrajiny není v americkém zájmu a právě tranzitní poplatky z velké části živí její rozpočet. Jde o miliardy dolarů ročně. Jenže i Spojené státy mají své obchodní zájmy. Američané by rádi dodávali do evropských terminálů svůj vlastní plyn a volba plynové cesty může být také jedním z argumentů v obchodní válce, kterou co chvíli hrozí prezident Donald Trump.
Zastánci projektu argumentují tím, že plynovod by posílil zabezpečení dodávek do Evropské unie a podpořil hospodářskou soutěž na evropském trhu s plynem.
Byť prezident Vladimir Putin před týdnem prohlásil, že zastavení tranzitu přes Ukrajinu nepředpokládá, Rusové se zachováním ukrajinské cesty patrně nepočítají. Ani ti největší optimisté totiž nepředpokládají, že by ruský Gazprom posílal přes Ukrajinu více než pětinu současného objemu, pokud bude mít v Baltu vlastní trubky.
Situaci nicméně může změnit ztenčování zásob plynu v Severním moři. Pak by Evropa mohla potřebovat ruského plynu víc než dosud.
Česko čeká na rozhodnutí
Tahanice kolem druhé větve plynovodu Nord Stream mohou mít dopad i na Česko. Země patří dlouhodobě k významným tranzitním zemím zemního plynu.
V poslední době se mění směr, kudy plyn teče. Zatímco v minulosti proudila surovina převážně z východu na západ, po spuštění Nord Streamu se směr toku změnil na severojižní. Od Baltu míří až do Itálie, která patří k největším dovozcům suroviny v Evropě.
Objem plynu, který přes Česko teče, nicméně klesá. Zatímco v roce 2015 dosahoval mezinárodní tranzit podle výročních zpráv společnosti Net4Gas 42 miliard metrů krychlových, loni to bylo 34 miliard.
I Česko by mohlo o svou tranzitní roli přijít. Net4Gas sice připravuje posílení trubek v západních Čechách – nový plynovod s názvem Capacity4Gas má vést paralelně s plynovodem Gazela na západě Čech – ale zda se naplní, bude záviset na výstavbě plynovodu Eugal od Baltu k českým hranicím ve východní části Německa. Není přitom vyloučeno, že Němci povedou ruský plyn jinou cestou.
Současné protesty politiků nic nemění na tom, že v polovině května začaly přípravné a bagrovací práce poblíž německého Greifswaldu. V červenci se pak začne budovat 1 230 kilometrů dlouhý plynovod, který víceméně kopíruje trasu Nord Streamu 1, spuštěného před sedmi lety.
Současná maximální kapacita plynovodu je 55 miliard kubíků ročně, loni byla využita z 93 procent. Plánovaná druhá větev ji má posunout na dvojnásobek. První plyn by měl novými trubkami proudit už na konci roku 2019. Nord Stream 2 vyjde na 9,5 miliardy eur. Polovinu zaplatí Gazprom, o zbytek se dělí pětice evropských energetických hráčů.
Autor: Martin Petříček