Ruský plyn v EU skončí, není jasné kdy. Razantní kroky mohou přinést ‚dobu ledovou‘, bude potřeba šetřit
Premiéři zemí Evropské unie podpořili plán na postupnou eliminaci závislosti na dodávkách ruského plynu a ropy. Evropě v tom ale brání technologické překážky. Důsledkem může být nejen zdražování, ale i nutnost výrazně omezit spotřebu.
Evropa postupně ukončí svou závislost na dovozu zemního plynu, ropy a uhlí z Ruska, shodli se šéfové vlád zemí EU na summitu ve francouzském Versailles. Ke konkrétnímu datu, kdy se tak stane, se ale nezavázali. Válka na Ukrajině a související nervozita na trzích obnažila, jak je Evropa kvůli své energetické závislosti zranitelná.
Některé z členských států EU se – i za cenu obětí – chtějí odstřihnout od Ruska co nejrychleji, patří mezi ně například Litva. „My jsme o Rusku žádné iluze neměli a své domácí úkoly jsme v posledních deseti letech splnili,“ uštědřil litevský prezident Gitanas Nauseda štulec svým kolegům z jiných zemí. Zatímco Litva už v roce 2014 otevřela v přístavu Klaipeda terminál na zkapalněný plyn, Německo svou závislost na dovozu ruského plynu mezitím zvýšilo.
Berlín si tak nyní nemůže dovolit o ruské dodávky přijít. „Je to z naší strany vědomé, zdůvodněné a pochopitelné rozhodnutí. Nezastavíme v oblasti energetiky dovoz do Evropy, ale budeme se postupně vymaňovat z naší závislosti,“ vysvětloval své plány německý kancléř Olaf Scholz. Podobně to vidí také Maďarsko.
Rozdílný přístup zemí však atmosféru za zavřenými dveřmi versaillského zámku nepoznamenal. „Všichni lídři si uvědomují realitu. Vědí, že teď není jiná možnost než se dodávek z Ruska co nejdříve zbavit,“ popsal diplomatický zdroj přítomný na jednání.
Protichůdné tlaky
S krátkodobým výpadkem ruského plynu by si země EU nejspíš poradily. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ubezpečila, že sedmadvacítka je připravená na všechny scénáře, a to díky sérii dohod o posílených dodávkách plynu z Norska, Alžírska, USA či Kataru. Co se však bude dít příští zimu, je zatím velká neznámá, přiznávají zdroje blízké jednáním.
Komise (EK) chce už letos snížit dodávky plynu z Ruska o 100 miliard kubíků, tedy zhruba o dvě třetiny oproti loňskému odběru. Zbylou třetinu zkusí eliminovat do roku 2027. Spoléhat chce zejména na zkapalněný plyn a bioplyn.
Národní vlády i unijní instituce se však ocitly pod dvěma protichůdnými tlaky. Na jedné straně se snaží zasáhnout proti dalšímu zdražování energií a pohonných hmot, jež citelně dopadá na domácnosti i firmy. Ustupování od ruského plynu, který je na trzích výrazně levnější než zkapalněný plyn, ale nejspíš povede k dalšímu zdražování. EK navíc žádá, aby se státy na příští zimu připravily lépe než na tu předchozí a své zásobníky plynu naplnily nejméně na 90 procent. Obchodníci tak budou nuceni nakoupit desítky miliard kubíků plynu navíc, a to za současné vysoké ceny.
Jak rychle lze kohoutky zavřít Bruselský think-tank Bruegel ve své studii tvrdí, že i v takto složitých podmínkách by se Evropa mohla teoreticky bez ruského plynu zcela obejít už příští zimu, ale vyžadovalo by to enormní úsilí a i trochu štěstí na podobně mírnou zimu, jakou byla ta poslední.
EK i česká vláda sice slibují investice chybějící infrastruktury pro zkapalněný plyn, jehož dodávky se co do objemu začínají blížit technologickému maximu, a do výroby bioplynu. Autoři studie však upozorňují, že v nejbližších měsících je takřka nemožné něco takového zajistit v dostatečné míře. Evropa by se tak rozhodně neobešla bez omezení spotřeby plynu.
„Ani rekordně vysoké dodávky plynu ze zemí mimo Rusko by nestačily na dostatečné naplnění zásobníků před příští zimou, Evropa by musela snížit poptávku nejméně o 400 terawatthodin,“ uvedli výzkumníci Bruegelu. To by znamenalo snížit roční spotřebu o 10 až 15 procent. Komise se obrátila na veřejnost s výzvou, aby lidé sami zvážili, zda nemohou svou spotřebu omezit, třeba výměnou plynového kotle za tepelné čerpadlo či alespoň snížením teploty vytápění. Komise však počítá hlavně s nahrazováním plynu elektřinou.
„Pro Česko to znamená posilovat naši jadernou energetiku a také se více věnovat obnovitelným zdrojům než dosud,“ popsal premiér Petr Fiala (ODS). Vláda se například zavázala do konce svého řádného mandátu v roce 2025 nainstalovat na budovy sto tisíc solárních panelů.
Konkrétnější plán, jak snížit závislost na ruském plynu, má EK představit v květnu. Už teď je ale jasné, že si Evropa nejen připlatí, ale bude se také muset omezit.
Autor je zpravodaj Českého rozhlasu a spolupracovník LN v Bruselu.