Solidarita se nekoná. Německo od léta zvýší přirážku za tranzit plynu
Kontroverzní přirážka za tranzit plynu z Německa se od července zvýší. Poplatek prodražující zkapalněný zemní plyn (LNG) z neruských zdrojů brání několika evropským zemím odklonu od ruských zdrojů. Česko s podobnými praktikami nesouhlasí. Jde o porušení pravidel EU o volném pohybu zboží, argumentují zasažené země.
Od července se německý poplatek za tranzit plynu zvýší o dalších 34 procent, tedy ze současných 1,86 eura na 2,50 eur za megawatthodinu plynu, oznámil tento týden operátor trhu Trading Hub Europe (THE). „Několikaměsíční spor mezi Německem a evropskými státy závislými na dovozu zemního plynu z Ruska, mezi které patří Rakousko, Česká republika, Maďarsko a Slovensko, bude pravděpodobně dále eskalovat,“ uvedl web Euractiv.
Rakousko například i v letošním roce z více než 95 procent spotřebovává na svém území plyn pocházející z Ruska. Místní energetické společnosti, z nichž většina je částečně vlastněna obcemi nebo městy, upřednostňují levnější potrubní plyn z Ruska před plynem s přirážkou z Německa. To podle rakouských politiků nepomáhá evropské snaze osvobodit se od ruského vlivu.
Poplatek má zalepit díru v rozpočtu
Německo má vybudované největší skladovací kapacity na zemní plyn v Evropě. Během energetické krize po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 nakoupilo do zásoby miliardy kubických metrů neruského plynu. V té době evropské ceny plynu vylétly na rekordní úroveň, a to více než 300 eur za megawatthodinu. Německá vláda tehdy reagovala i na doporučení Evropské komise, aby se členské státy tímto palivem dobře zásobily a ty, které mají dostatečné zásobníky, je i naplnily. Cílem bylo, aby se Evropa vyhnula nedostatku plynu pro průmysl a podnikatele.
Poplatek v Německu byl navržen tak, aby pomohl financovat černou díru v rozpočtu, kterou způsobil nákup tehdy drahého plynu ve výši deset miliard eur. Země však poplatek od jeho zavedení v říjnu 2022 více než ztrojnásobila.
Berlín trvá na tom, že hraje podle pravidel a že poplatek nikoho nediskriminuje. Přitom opakovaně argumentuje tím, že země EU těžily z toho, že Německo rychle naplnilo své obrovské zásoby plynu, čímž rozhodujícím způsobem v době krize přispělo k evropské bezpečnosti dodávek a stabilizaci cen.
Když se však tranzitní přirážka zvýšila na 1,86 eura za megawatthodinu plynu, východní sousedé Německa – Rakousko, Česko, Slovensko i Maďarsko – poslali do Bruselu stížnost. Ještě na březnovém setkání ministrů energetiky vyzvaly země V4 a Rakousko Evropskou komisi, aby proti Německu podnikla právní kroky. Hlavním argumentem bylo, že poplatek ohrožuje evropský trh s plynem, má negativní důsledky na energetickou bezpečnost i spotřebitele, hospodářskou konkurenceschopnost a soudržnost v rámci EU.
„Zavádění poplatků za skladování plynu a přenášení těchto nákladů na spotřebitele v ostatních státech Unie způsobuje navyšování ceny, což může vést ke zvýhodňování plynu z Ruska na úkor geopoliticky bezpečnějších alternativ. To by znamenalo přímé ohrožení energetické bezpečnosti států, které nemají přímý přístup k LNG terminálům,“ uvedl tehdy Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu. Evropská komise dala v diskuzi těmto zemím za pravdu s tím, že má vážné pochybnosti o souladu Českem zpochybněných opatření s právním řádem EU. V tomto ohledu poslala Německu i oficiální dopis.
Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová ještě v březnu prohlašovala, že poplatek ohrožuje evropskou solidaritu a poškozuje snahy o snížení závislosti na ruském plynu. Tranzitní přirážku následně zkoumal regulátor energetického trhu ACER a konstatoval, že v některých zemích vedla ke zdražení plynu a neměla by se uplatňovat na přeshraniční obchod. Žádný zásadní krok ve prospěch poškozených zemí však Evropská komise neučinila.
Nebezpeční spirála
Neruský plyn dovážený přes západoevropské terminály je kvůli německé přirážce za tranzit dražší. Evropská unie si přitom klade za cíl se zcela zbavit závislosti na dovozu ruského plynu do roku 2027. I proto rozvíjí své kapacity na dovoz a zpracování zkapalněného zemního plynu.
Německo se však za poslední dva roky stalo hlavním nákupčím LNG v Evropě a v současnosti působí jako vstupní brána pro dovoz i pro ostatní evropské země. Zkapalněný zemní plyn z USA či Kataru se považuje za klíč ke snížení závislosti bloku na ruském plynu.
Německá vláda trvá na tom, že tranzitní přirážka je v souladu s pravidly EU a přispívá ke stabilitě evropského trhu s plynem. Financuje podle ní povinnost Německa zemní plyn skladovat, aby jej ostatní státy mohly v případě nedostatku využívat.
Podle kritiků však problematický poplatek spíše roztáčí nebezpečnou spirálu. Ta způsobuje, že přes Německo proudí méně plynu, což vede k vyšším poplatkům na kompenzaci obrovských ztrát z obchodování s plynem.