Stát odmítl stamiliony Unipetrolu na rozšíření ropovodu TAL. Údajně čelil nátlaku ze strany jeho vlastníka
Investici ve výši zhruba 1,5 miliardy korun do kýženého rozšíření kapacity Transalpinského ropovodu (TAL) vezme zcela na svá bedra státní provozovatel ropovodů – společnost MERO.
Ministerstvo financí coby stoprocentní akcionář MERO podle zdrojů serveru Lidovky.cz odmítlo nabídku petrolejářského koncernu Orlen Unipetrol, že uhradí polovinu objemu investice.
Sumu několika set milionů korun resort financí odmítl údajně kvůli tomu, že ji Orlen Unipetrol podmínil úlevou při placení daně z neočekávaných zisků (zvaná též windfall tax či „válečná daň“).
Ta vedle energetických, těžařských firem a velkých bank dopadne od příštího roku i na největší petrolejářské společnosti. Tedy přesněji – stát zdaní sazbou 60 procent nárůst zisku, který velkým společnostem „přihrál do kapsy“ extrémní růst cen energií.
Orlen Unipetrol je plně ovládaný polským koncernem PKN Orlen a vlastní rafinerie v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově.
„Ministerstvo to (požadavek Orlen Unipetrol) vnímá jako nátlak a odmítlo udělovat z parametrů windfall tax někomu výjimky. I proto se vrátilo k původní variantě, že na celou investici MERO musí někde najít peníze,“ uvedl jeden ze zdrojů serveru Lidovky.cz, který si přál zůstat v anonymitě.
Rozšíření kapacity ropovodu TAL umožní Česku posílit jeho ropnou bezpečnost, kterou ohrožuje zejména chystané ukončení dodávek suroviny potrubím z Ruska. Česká investice do projektu, již na konci listopadu schválili podílníci TAL (viz grafika), umožní navýšení kapacity tohoto už takřka zaplněného ropovodu, jímž do republiky teče ropa z přístavu Terst v Itálii. Díky tomu bude moci být Česko nejpozději v roce 2025 zcela nezávislé na ruském ropovodu Družba.
Logický krok
S nabídkou, že uhradí polovinu předpokládané investice, přišel Orlen Unipetrol už před několika měsíci. Zvýšení kapacity, nazývané jako projekt TAL+, je i v zájmu jeho rafinerií. Zejména ta v Litvínově je doposud odkázaná na ropovod Družba. Jím dováženou ruskou ropu mohou nahradit dodávky ropy z jiných zemí (tedy odjinud než z Ruska), která se vozí po moři a následně přes Terst a pak ropovody TAL a IKL míří do Česka.
„Na začátku společných diskusí (se státem) jsme nabídli finanční účast. Podle našich informací nakonec padlo rozhodnutí, že financování projektu bude bez naší účasti. My pochopitelně dál poskytujeme plnou součinnost při řešení technické části projektu,“ řekl mluvčí Orlen Unipetrolu Pavel Kaidl.
Nedobrovolné investice
Přitom petrolejáři už od prvotních debat o válečné dani kritizují fakt, že se vztahuje i na ně, respektive na největší z nich. V nejvyšší míře se týká právě výrobce pohonných hmot, chemikálií a provozovatele rafinerií Orlenu Unipetrol. Přičemž zisky rafinerií vylétly několikanásobně výš i kvůli nízké ceně ruské ropy a značnému zdražení paliv na burze.
Unipetrol však avizoval, že jej čekají „nedobrovolné“ miliardové investice, jako je přechod na „zelená“ paliva, navýšení výroby nafty, která se dosud ve značné míře dováží z Ruska, a také přestavba rafinerie Litvínov, která umožní zpracovávat jiné druhy ropy, než je ta ruská.
„Ale místo logicky očekávatelné podpory nám hrozí mimořádné zdanění příjmů, z nichž bychom byli schopní tyto nečekané investice pokrýt. Návrh navíc postihuje zdaněním i jiné, pro aktuální situaci nerelevantní oblasti našeho podnikání, jako je třeba výroba plastů a hnojiv či prodej občerstvení,“ uvedl mluvčí Orlen Unipetrolu.
Firma MERO chystá projekt na výměnu a modernizaci čerpadel v ropovodu přes Alpy od letošního jara. Na konci listopadu pak získala i definitivní souhlas s investicí od všech akcionářů ropovodu TAL, v němž má MERO pětiprocentní podíl; do března by měli být vybraní dodavatelé projektu a do konce roku 2024 má být rozšíření kapacity produktovodu hotové.
Primární zájem státu
Potrubí TAL, který dopravuje ropu z tankerů z přístavu Terst, na které se u bavorského Ingolstadtu připojuje už dostatečně velký český ropovod IKL, nyní nemá dost kapacity na to, aby jím MERO dokázalo dovést pro rafinerie Unipetrolu jejich plnou roční potřebu ropy. Dle mluvčí ministerstva financí Michaely Lagronové je investice do posílení kapacity ropovodu TAL primárním zájmem státu a MERO usiluje o dotaci z EU.
„V případě, že nebude možné získat dotační prostředky nebo jimi pokrýt celou výši nákladů, je MERO připraveno tuto strategickou investici hradit výhradně z vlastních volných zdrojů,“ napsala Lagronová.
Taktéž MERO avizovalo, že uhradit náklady projektu TAL+ dokáže samo. „Dodatečné požadavky na financování ze státního rozpočtu nejsou zvažovány. Jedná se o citlivé obchodní informace, proto nebudeme říkat podrobnosti,“ sdělila mluvčí českého provozovatele ropovodů Barbora Putzová.