Tok ruského plynu na západ plynovodem Jamal se zastavil, příčina není jasná
Dodávky ruského plynu přes plynovod Jamal směrem na západ se v sobotu zastavily, vyplývá z dat provozovatele plynovodní sítě, společnosti Gascade. Plynovod vede přes území Polska, které uvedlo, že stále dostává množství suroviny odpovídající smlouvě s Ruskem. Podle agentury Interfax byl tok plynu přesměrován opačným směrem – ze západu na východ.
Jak dlouho tento stav potrvá, se zatím neví, poznamenala agentura Reuters. Ruská plynárenská společnost Gazprom později uvedla, že závazky vůči svým zákazníkům v Evropě plní.
Podle mluvčího polské státní plynárenské společnosti PGNiG je množství plynu výrazně nižší než obvykle, ale Polsko ho stále dostává nasmlouvané množství.
Zástupce polského provozovatele plynovodů Gaz-System řekl, že ruský plyn do Polska přichází v obráceném směru – tedy ze západu na východ. „V současnosti není poptávka po přepravě plynu směrem do Německa,“ uvedl.
Dodávky plynu z Ruska se ostře sledují v situaci, kdy ceny této suroviny v Evropě strmě vzrostly. Na vině je více faktorů, zejména ale vyšší poptávka po pandemii a nízké zásoby.
„Přerušení dodávek prostřednictvím plynovodu Jamal by mělo mít jen velmi malý dopad na toky plynu do České republiky, protože ČR odebírá plyn především z jiných přepravních tras. Proto v současné době neočekáváme snížení vstupních objemů do ČR,“ řekl v sobotu v reakci na informace o Jamalu mluvčí NET4GAS Vojtěch Meravý.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) a někteří europoslanci obviňují Gazprom, že nedělá dost pro zvýšení dodávek do Evropy. Ruský plynárenský gigant ovšem tvrdí, že vždy dodržuje své smluvní závazky, což potvrzují i jeho odběratelé v jižní a západní Evropě. Ti si žádné dodatečné dodávky plynu v době nejvyššího růstu cen od Gazpromu neobjednali, ukázal říjnový průzkum agentury Reuters.
Plynovod Jamal přivádí ruský plyn přes běloruské a polské území do Německa. Jeho kapacita je až 33 miliard metrů ročně. Loni vypršela platnost smlouvy mezi Ruskem a Polskem týkající se tranzitu suroviny, ale Gazprom si může objednávat přepravní kapacitu v aukcích.
Cena zemního plynu skokově vzrostla
Cena zemního plynu pro evropský trh na začátku října skokově vzrostla, za dva dny skoro o 60 procent nad 160 eur (tehdy 4 070 Kč) za megawatthodinu (MWh). Pak se začala snižovat, proti loňsku je ale pořád velmi vysoká.
Kontrakt na dodání plynu v prosinci se v pátek odpoledne pohyboval kolem 66,10 eura (1695 Kč) za MWh, ukazují data pro virtuální obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny na evropském trhu. Před rokem se cena pohybovala kolem 15 eur (382 Kč) za MWh.
V reakci na prudký růst cen plynu už zastavilo činnost několik dodavatelů, v České republice se to týká například společnosti Bohemia Energy, která měla skoro milion zákazníků. V Británii několik distribučních firem zkrachovalo, potíže mají i firmy v Německu.
V reakci na současný rychlý růst cen energií Evropská komise (EK) tento týden oznámila, že prověří výhody a rizika společných nákupů plynu, což podporuje část zemí sedmadvacítky. EU by mohla plyn v době nízkých cen nakupovat a skladovat pro pozdější využití. V současné době ale mezi státy EU nepanuje jednotný postoj, jak si s vysokými cenami energií poradit.
Česká vláda jako okamžité řešení zdražování elektřiny a plynu zvolila dočasné zavedení nulové daně z přidané hodnoty (DPH) na listopad a prosinec, což je ale v rozporu s unijním pravidly. Ministr průmyslu Karel Havlíček doufá, že vzhledem ke složité situaci bude mít Brusel pro tento krok pochopení a nezahájí s Českem řízení, případně je Praha připravena upravit návrh snížené DPH.
V polovině tohoto týdne ceny plynu i elektřiny v Evropě začaly klesat. Ruský prezident Vladimir Putin totiž Gazpromu nařídil začít čerpat plyn do evropských zásobníků, jakmile naplní zásobníky v Rusku. To by podle šéfa Gazpromu Alexeje Millera mohlo být po prvním listopadovém týdnu.
Autoři: iDNES.cz, ČTK