Velké firmy dosáhnou na 30 miliard kvůli energiím, válečnou daň vláda odkládá
Velké firmy, jichž se netýká zastropování cen silové elektřiny a plynu, budou moci čerpat od listopadu 30 miliard kvůli vysokým cenám energií, řekl premiér Petr Fiala po jednání vlády. „Pomoc podnikům poskytneme na základě dočasného krizového rámce,“ uvedl po jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Nepočítá se zastropováním cen pro velké firmy, ale s podporou pro odvětví, která mají zvýšenou energetickou náročnost.
Má to pomoci firmám ze sektoru zemědělství, lesnictví, rybářství, těžby a dobývání a zpracovatelského průmyslu, které se prokáží smlouvou o dodávkách plynu s roční spotřebou vyšší než 630 MWh nebo v případě elektřiny jsou napojené na vysoké či velmi vysoké napětí, nacházejí se v provozní ztrátě a alespoň padesát procent této ztráty je způsobeno zvýšením nákladů na zemní plyn a elektřinu
„Plánujeme dalších třicet miliard korun, které budou vycházet z návrhu evropského nařízení o krizových opatřeních pro snížení vysokých cen energií, které jsme navrhli a vypracovali společně s Evropskou komisí a dalšími členskými státy a které bylo ohlášeno předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou,“ řekl Fiala.
Vláda už v pondělí navrhla zastropovat cenu silové elektřiny na 6 korunách a cenu plynu na 3 koruny včetně DPH za kilowatthodinu pro domácnosti, živnostníky a veřejné instituce. Rozpočtové náklady vláda tohoto opatření v příštím roce odhaduje vláda na 130 miliard korun.
Už v úterý ministr Síkela v Senátu řekl, že navrhne takzvaný dočasný krizový rámec, na němž se dohodl se zástupci zaměstnavatelů. Jedna část programu bude firmám kompenzovat zvýšené náklady na plyn a elektřinu. Pokud jim kvůli energiím klesne provozní zisk EBITDA o víc než polovinu, bude jim stát část nákladů kompenzovat, a to do 45 milionů korun na jednu firmu.
„Ten, kdo by měl nárok větší, bude muset jít jinou formou pomoci, a sice požádat o kompenzace provozních nákladů z titulu zvýšených cen energií, ale v případě, pokud prokáže, že se díky zvýšeným nákladům dostal do provozní ztráty. Tam jsou tři možnosti: firmám s normální energetickou spotřebou kompenzace 30 procent nákladů, firmám se zvýšenou spotřebou 50 procent nákladů, firmám s vysokou spotřebou je to 70 procent způsobilých nákladů. Ale vždy je to maximálně do 80 procent provozní ztráty. Je to omezeno v tuto chvíli částkou maximálně 200 milionů na jednu firmu,“ popsal Síkela.
Nepočítá se zastropováním cen pro velké firmy, ale s podporou pro odvětví, která mají zvýšenou energetickou náročnost.
Má to pomoci firmám ze sektoru zemědělství, lesnictví, rybářství, těžby a dobývání a zpracovatelského průmyslu, které se prokáží smlouvou o dodávkách plynu s roční spotřebou vyšší než 630 MWh nebo v případě elektřiny jsou napojené na vysoké či velmi vysoké napětí, nacházejí se v provozní ztrátě a alespoň padesát procent této ztráty je způsobeno zvýšením nákladů na zemní plyn a elektřinu
„Plánujeme dalších třicet miliard korun, které budou vycházet z návrhu evropského nařízení o krizových opatřeních pro snížení vysokých cen energií, které jsme navrhli a vypracovali společně s Evropskou komisí a dalšími členskými státy a které bylo ohlášeno předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou,“ řekl Fiala.
Vláda už v pondělí navrhla zastropovat cenu silové elektřiny na 6 korunách a cenu plynu na 3 koruny včetně DPH za kilowatthodinu pro domácnosti, živnostníky a veřejné instituce. Rozpočtové náklady vláda tohoto opatření v příštím roce odhaduje vláda na 130 miliard korun.
Už v úterý ministr Síkela v Senátu řekl, že navrhne takzvaný dočasný krizový rámec, na němž se dohodl se zástupci zaměstnavatelů. Jedna část programu bude firmám kompenzovat zvýšené náklady na plyn a elektřinu. Pokud jim kvůli energiím klesne provozní zisk EBITDA o víc než polovinu, bude jim stát část nákladů kompenzovat, a to do 45 milionů korun na jednu firmu.
„Ten, kdo by měl nárok větší, bude muset jít jinou formou pomoci, a sice požádat o kompenzace provozních nákladů z titulu zvýšených cen energií, ale v případě, pokud prokáže, že se díky zvýšeným nákladům dostal do provozní ztráty. Tam jsou tři možnosti: firmám s normální energetickou spotřebou kompenzace 30 procent nákladů, firmám se zvýšenou spotřebou 50 procent nákladů, firmám s vysokou spotřebou je to 70 procent způsobilých nákladů. Ale vždy je to maximálně do 80 procent provozní ztráty. Je to omezeno v tuto chvíli částkou maximálně 200 milionů na jednu firmu,“ popsal Síkela.
„Válečnou daň“ vláda odložila kvůli jednání na evropské úrovni
Ministr financí Zbyněk Stanjura nakonec zatím vládě nepředložil návrh na dočasnou daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax, které premiér Petr Fiala říkal „válečná daň“. Evropské řešení je totiž podle něj přísnější.
Evropský návrh podle Stanjury předpokládá, že se budou zdaňovat zisky už za letošní rok. „Což jsme nechtěli z ústavněprávních důvodů,“ řekl ministr poslancům. Obrátil se s tím proto na ústavní právníky.
Ještě v pondělí vláda počítala s tím, že v Česku kvůli financování zastropování cen elektřiny zavede takzvanou windfall tax a Stanjura mluvil o to, že počítá s výnosy této daně 70 miliard korun. „Válečná daň bude dočasná,“ řekl v úterý v Senátu premiér Fiala. Termín „válečná daň“ používal místo windfall tax.
Snížení spotřební daně má být „trvalé“
Sněmovna by už v pátek ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze měla schvalovat návrh vlády na trvalé snížení spotřební daně na naftu. Snížení spotřební daně zatím platí do konce září.
Ministr financí Stanjura neočekává velký politický souboj. „U benzinu ne, ale u nafty budeme navrhovat trvalé opatření. A ne z důvodů vysokých cen, ale z důvodů konkurence vůči okolním státům,“ řekl. Zdůraznil, že pokud parlament tuto změnu schválí, musela by vyjít ve sbírce zákonů do konce září.
Vláda jednala i o návrhu státního rozpočtu na příští rok, který ministerstvo financí připravilo se schodkem 270 miliard Kč. Zatím počítá s příjmy 1,749 bilionu Kč a výdaji 2,019 bilionu Kč. Návrh má schválit na příštím zasedání.
Autor: Josef Kopecký