Vláda hledá zkratku k ovládnutí ČEZ. Menšinové akcionáře chce obejít způsobem, jaký nemá v Evropě obdoby
Je to téměř rok, co premiér Petr Fiala (ODS) jasně řekl, že by stát měl plně ovládnout klíčové elektrárny. Pak ale nastalo ticho. Až nyní se ukazuje, že vláda opravdu postupně míří k plnému ovládnutí společnosti ČEZ.
Nedělá to ale tak, že akcionářům firmy nabízí varianty řešení či částky za jejich akcie. Zatím jen postupně mění zákony, aby ovládnutí bylo co nejsnadnější.
Nejvíc je to vidět na novele zákona o přeměnách obchodních společností. „Primárním cílem navrženého zákona je zapracovat směrnici Evropského parlamentu a rady,“ stojí v důvodové zprávě. „Je to obecná úprava, která vlastně srovnává tu situaci u nás se situací ve zbytku Evropy,“ vysvětloval změny v zákoně premiér Fiala.
To ale není pravda. Návrh obsahuje pasáž, jež má státu usnadnit převzetí skupiny ČEZ, a to za podmínek, které v Evropě nemají obdoby. Stát by si bez problémů schválil vytěsnění menších akcionářů i se svým stávajícím podílem. Někteří akcionáři to pochopili a začali své akcie raději prodávat, jejich hodnota tak prudce klesla.
Nyní, kdy v Česku platí podobná pravidla jako ve zbytku Evropy, by stát musel nejprve vykoupit akcie, které mají nyní hodnotu více než 100 miliard korun, nebo by musel menší akcionáře nalákat na atraktivní plán. A na to mnozí sázeli. „Stát to ale pomateně obchází,“ popisuje minoritní akcionář Michal Šnobr.
Ministerstvo spravedlnosti nejprve připravilo novelu, v její důvodové zprávě argumentovalo právě nutností ovládnout klíčové podniky, jejichž definice sedí výhradně na ČEZ. „Je nezbytné, aby stát měl k dispozici nástroje k rychlejšímu a efektivnějšímu prosazení své vůle v těchto společnostech při využívání energeticky strategických celků,“ stojí v důvodové zprávě. Vláda pak podle informací serveru Lidovky.cz takto okaté formulace nakonec změnila a schválila obecnější znění.
„Legislativní rada vlády původnímu návrhu vytýkala, že se dotýká pouze specifické situace v jedné konkrétní právnické osobě,“ vysvětluje mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka, proč vláda nakonec schválila jinou verzi. Ta ale není nikde k dispozici. Na webu, kde vláda ukazuje detaily schválených zákonů, je jen původní znění včetně argumentace odkazující pouze na nutnost ovládnout ČEZ.
Cesta k jádru
Ministerstvo nedokázalo odpovědět na otázku, v jakých zemích obdobná úprava je, pokud má být cílem Česko sladit s ostatními.
„Navrhovaná změna má dopadat pouze na úzce vymezený okruh subjektů a je činěna ve veřejném zájmu spočívajícím v potřebě zvýšené ochrany kritické infrastruktury v energetice, která je ve vlastnictví společností s většinovou majetkovou účastí státu,“ píše se v argumentaci k zákonu.
Snaha ovládnout ČEZ ale byla ovlivněna loňskou situací. Nebylo jasné, zda Evropa zvládne blížící se zimu bez ruského plynu. Nevědělo se ani, kam až mohou vystřelit ceny energií. To se ale mezitím změnilo a energie zlevňují.
I nadále však zůstávají dva klíčové důvody, proč by měl stát chtít plně ovládnout ČEZ, či alespoň jeho část. Tím prvním je stavba nových jaderných zdrojů. Ty sice staví ČEZ, stát k tomu ale dodává plné záruky a bere na sebe největší rizika. Celý proces by byl jednodušší, pokud by jádro stavěla plně státní společnost. Druhým důvodem je postupné ukončení uhelné energetiky.
První důvod před pěti lety zdůraznil šéf ČEZ Daniel Beneš, když na valné hromadě v roce 2018 prezentoval plán na rozdělení firmy. Podle ní měl stát získat plnou kontrolu hlavně nad jádrem, aby se usnadnilo financování výstavby nových reaktorů. Plán ale zamítl tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Nyní se stát k plánu oklikou vrací.
Jako argument byl tehdy akcentován i útlum uhlí. Stát by si uhelné elektrárny nechal a ČEZ II, který by zůstal na burze, by měl už pouze zelené zdroje energie, a byl tak pro některé typy investorů atraktivnější.
Hlavně v posledních měsících narostla motivace udržet uhelnou energetiku v provozu kvůli energetické bezpečnosti. V Evropě stále chybí ruský plyn a uhlí není čím nahradit. Pro ČEZ jako soukromou společnost, která má akcie na burze, ale brzy nemusí dávat ekonomický smysl uhelné elektrárny provozovat a logicky je v takovém případě bude odstavovat.
Pak ale může být například v zimě nedostatek elektřiny. Pokud by tyto elektrárny převzal stát, nemusela by ztráta vadit. Stát je ale nemusí přímo vlastnit, může vytvořit systém kompenzací, aby se soukromým firmám vyplatilo držet tyto elektrárny v záloze.
Jde to i jinak
Pokud by se stát rozhodl minoritní akcionáře vytěsnit podle současných zákonů, mohlo by to trvat výrazně déle, než nabízí zkratka, kterou umožní chystaná novela. Stát by musel nejprve zkusit vykupovat akcie na trhu a navyšovat svůj podíl, a těm, kteří by odolávali, zkusit nabídnout něco víc.
Peníze na takovou operaci leží přímo v ČEZ. Stát by si podle minoritního akcionáře Michala Šnobra mohl prosadit vyšší dividendu a právě za tyto peníze přikupovat akcie. Firmu by šlo také rozdělit tak, aby bylo pro menší akcionáře atraktivní vzít místo stávající akcie podíl v nově vytvořeném ČEZ II.
Právě to ale může být problém. Na tomto řešení by minoritní akcionáři vydělali. Pro vládu by mohlo být politicky složité, když těm, kteří už nyní vydělávají na drahých energiích, přihrají další peníze.
Třicetiprocentní podíl drží více než sto tisíc hlavně drobných akcionářů, podíly jsou tak roztroušené. Patrně největším minoritním akcionářem ČEZ je miliardář Pavel Tykač, i on má podíl v řádu nižších jednotek procent. „Jakýkoliv komentář je v tuto chvíli předčasný. Je třeba počkat, až zástupci státu představí projekt zestátnění ČEZ se všemi podrobnostmi,“ říká. Relativně velké podíly mají i firmy navázané na skupinu J&T, dohromady asi procento. ČEZ patří také do portfolia řady českých i zahraničních penzijních fondů.