Vládní recept na drahé energie: dávky a dotace. Podle regulátora věděl Fialův kabinet o zvýšení cen od června

  • 14.11.2023
  • Návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ) na nové regulované složky přinese začátkem roku zdražení energií. Vláda se sice tvářila, že s cenami firmám a domácnostem ještě pomůže, peníze ale v rozpočtu nejsou a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odkázal domácnosti i firmy na dávky a dotace. Podle Stanjury je nyní důležitější rozpočet. Na pátečním setkání s novináři šéf resortu financí uvedl, že domácnosti, jež nezvládají ceny energií, mají žádat o příspěvek na bydlení. Ten podle posledních údajů ze září pobíralo rekordních 272 tisíc domácností a stát na něm jen v tomto měsíci vyplatil 1,7 miliardy korun. Firmy mohou dosáhnout na řadu dotací, které jim oklikou mohou náklady na energie kompenzovat.

    Pro firmy je vládní nečinnost šok. „Doufáme, že naše návrhy budou zohledněny, jak nám bylo přislíbeno,“ říká ředitelka Svazu průmyslu Dagmar Kuchtová.

    O zdražení ví vláda od června

    Členové vlády dál vyjadřují přesvědčení, že Energetický regulační úřad ještě najde úspory a zdražení plateb za obnovitelné zdroje, distribuci či systémové služby nebude tak vysoké, jak naznačil návrh z konce října.Do úterý jde k návrhu zaslat připomínky, ty musí do konce listopadu nyní úředníci vypořádat a definitivně rozhodnout, aby dodavatelé mohli vše promítnout do svých ceníků na příští rok.

    Jak stát dotuje regulovanou část ceny elektřiny (v miliardách korun)
    Podpora obnovitelných zdrojů energieVýkonová rovnováhaTechnické ztrátyZastropování cen
    201726,2000
    201826,2000
    201926,2000
    202027000
    202127000
    202231,7000
    202322,815,520,5Cca 50
    20249,4000

    „Prostor pro další snížení nárůstu regulované složky je již velmi omezený,“ říká mluvčí ERÚ Michal Kebort. Zdůrazňuje, že již během roku našli úředníci cestu, jak snížit náklady v distribuci elektřiny o deset miliard korun, a miliarda se ušetřila v plynárenství. Jinými slovy na tom, aby poplatky rostly co nejméně, se pracovalo celý rok. ERÚ také podotýká, že vláda o hrozícím zvýšení poplatků věděla od června.

    Sousední země přitom s cenami energií pomáhají. „Německo odpouští podnikatelům síťové poplatky a ty za obnovitelné zdroje,“ říká Lenka Janáková z vedení Hospodářské komory. „Česká republika čelí dotační konkurenci okolních států,“ dodává.

    Co lidé musí nově zaplatit (hlavní důvod růstu poplatků)
    Podpora obnovitelných zdrojů energie26 miliard
    Růst nákladů na technické ztráty7,9 miliardy
    Růst nákladů na systémové služby7,7 miliardy

    Kabinet premiéra Fialy však touto cestou nepůjde. „Vláda rozhodla, že stát nemá v relativně stabilní době sahat po nákladných plošných řešeních, která by šla proti rozpočtové konsolidaci, ale pomáhat adresně tam, kde je třeba,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Stefan Fous.

    Vláda proti letošku podporu snižuje o zhruba sto miliard. Většina z toho šla na zastropované ceny elektřiny a plynu. Na distribuci, systémové služby a obnovitelné zdroje stát loni přispěl sumou přes 50 miliard korun, letos plánuje dát jen 9,5 miliardy. Aby toto snížení státní podpory firmy a domácnosti nepocítily, musely by se najít desítky miliard.

    Šéf Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček byl minulé pondělí na koberečku u ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN). „Zdůraznil jsem, že je potřeba, aby ERÚ v následujících dnech udělal maximum pro to, aby snížil regulovanou složku ceny elektřiny pro příští rok,“ uvedl na sociálních sítích. Předpokládá tak, že úředníci mají ještě trumfy v kapse.

    Domácnosti, nebo firmy

    Vyšší ceny energií dopadnou na domácnosti i průmysl a mohou opět zvýšit tlak na zdražování, a to hlavně v energeticky náročných výrobách. U potravin by růst mohla částečně kompenzovat nižší daň z přidané hodnoty, která začne platit od začátku roku.

    Firmám dal naději na nižší poplatky premiér Petr Fiala (ODS), který ujistil, že růst nebude takový, jak naznačil první návrh ERÚ. „Padl příslib ohledně korekce poplatků pro energeticky náročné firmy,“ popisuje Kuchtová ze Svazu průmyslu. Teď ale firmy vidí, že vláda žádná opatření nechystá, s ministerstvy ale dál jednají a situaci nevzdávají. Dotazy LN vláda ani ministerstvo průmyslu přes urgence nezodpověděly.

    Hospodářská komora zdůrazňuje, že pro české firmy může být situace náročná. Zároveň ale připouští, že některé mohou těžit z toho, že německá vláda firmy podpoří. To může ve výsledku pomoci jejich českým dodavatelům.

    Jak změny regulovaných poplatků dopadnou na zákazníky
    Sazba Průměrná roční spotřeba (kWh)Zdražení regulovaných plateb podle distribuční oblasti *: ČEZeg.dPRE
    D01dBěžná spotřeba665988,737827928,2522865597,2031835
    D02dBěžná vyšší spotřeba16162144,325992081,3633981455,921949
    D25dBojler36164349,68384166,2797443319,551171
    D26dBojler vyšší spotřeba66677951,2956157767,4252736066,759202
    D35dAkumulační kamna66787460,7398477349,7535176116,724434
    D45dPřímotop84359282,0408629158,1734047687,670386
    D56dTepelné čerpadlo1259613824,3173113643,5594311470,10177
    D57dElektrické topení81799027,3166358904,0995277461,663428
    D61dVíkendový tarif11001325,4694531315,9962421063,291433

    * distribuční oblast nemá žádnou souvislost s dodavatelem. Pražský zákazník ČEZ platí poplatky distribuční oblastí PRE, případně zákazník Centropolu z Českých Budějovic, je v oblasti eg.d 

    Německá vláda ve čtvrtek oznámila, že průmyslu poskytne kvůli cenám elektřiny úlevu až 12 miliard eur, tedy téměř 300 miliard korun. Stanjura ale nechce s Němci soutěžit, kdo víc zadotuje průmysl. Německá situace je proti české také jiná v tom, že tamní domácnosti rozumí důležitosti průmyslu. V principu tak přistoupily na to, že budou za energie platit víc a pomůže se firmám, díky tomu se zachovají pracovní místa i výdělky a teoreticky na tom vydělají všichni. Taková debata v Česku neproběhla.

    Energetický úřad zatím zůstává v situaci sám. Nezávislý úřad ale motivaci vyhovět vládě nemá. „Podle energetického zákona musíme zajistit bezpečný a spolehlivý provoz soustav, což znamená, že se musí do regulovaných cen promítnout oprávněné náklady související s jejich provozem,“ říká mluvčí ERÚ Kebort. Úředníkům zákon neukládá, aby byly ceny pro domácnosti co nejnižší, ale aby vše fungovalo, jak má.

    Nabízí se hned několik variant toho, jak by s cenami energií mohla pomoci vláda. Tedy pokud by se nakonec rozhodla peníze vynaložit. Mohla by hradit větší část podpory obnovitelných zdrojů, pokračovat by mohla pomoc s výkonovou rovnováhou a systémovými službami, vláda by také mohla pomoci energeticky náročným firmám a případně by mohla snížit na energie daň z přidané hodnoty.

    Zvažovala se i možnost využít na ceny energií peníze z emisních povolenek. S těmi je to ale složitější – nejde o bezedný zdroj peněz a s většinou příjmů už se ve státním rozpočtu počítá na jiné výdaje. Koalice se nakonec rozhodla, že mají primárně mířit na snižování spotřeby energií a nové zelené zdroje, a nikoliv na plošnou pomoc s cenami elektřiny.

    Z čeho se skládá cena elektřiny (roční platby v Kč)
    202120232024
    Elektřina274680806399,36
    Distribuce26652603,3763337,81568
    Poplatek za odběrné místo106814041536
    Poplatek za jistič85212601608
    Podpora obnovitelných zdrojů8000799,92
    Ostatní (Systémové služby, operátor trhu a daň z elektřiny)243270,36515,52
    DPH17582859,7239892981,289731
    Celkem1013216477,4572717177,9075

    (Příklad je průměrná domácnost s nejběžnějším českým tarifem D02d, který má 2,8 milionu domácností, má jistič 3×16 A a žije v distribuční oblasti ČEZ u této společnosti využívá ceník na dobu neurčitou, ten má také nejvíce českých domácností) 

    Část peněz z emisních povolenek bude s cenami pomáhat oklikou, například dotacemi na zateplování či na snižování energetické náročnosti v průmyslu. Platí se z nich i poradenství, jak na energiích šetřit. Zde se otevírají nůžky mezi těmi, kdo tuto pomoc čerpají, a těmi, kteří ne. Na jedné straně jsou domácnosti a firmy, které pomocí dotací snížily své spotřeby energií, ať již úsporami, nebo vlastní fotovoltaikou, a tak se jich zdražení týká méně.

    Na druhé straně jsou ti, kteří zdražení regulovaných složek pocítí v plné síle. Tento rozdíl bude stále zásadnější. Už letos se projevil takzvaný vodárenský efekt – čím více se s něčím šetří, tím více rostou poplatky spojené s energetickou, plynárenskou či vodovodní sítí, které se rozpočítávají na každou spotřebovanou jednotku. Čím více bude fotovoltaiky na střechách domů a továren, tím nižší bude spotřeba ze sítě, a tím více budou všichni ostatní platit na poplatcích.

    Část regulovaných cen souvisí s cenami energií. Čím dražší je elektřina, tím dražší je i udržet síť v rovnováze. Pokud budou ceny elektřiny dál klesat, mohla by klesnou i tato část nákladů, které každý platí ve fakturách za elektřinu. ERÚ očekává pouze mírný pokles těchto nákladů. „I ten bude do značné míry závislý na geopolitickém vývoji, který podstatně ovlivňuje energetický trh,“ říká Kebort. „V oblasti investic do elektrizační soustavy, vzhledem k připojování nových decentrálních zdrojů, s poklesem počítat nelze,“ dodává. Tam navíc stále není jasné, jak se bude stabilita sítí s plánovaným velkým podílem elektřiny závislé na počasí řešit. Chybí potřebné zákony a mnohdy i technologie.

    Zdroj: https://www.lidovky.cz/byznys/vlada-cesko-eru-energie-petr-fiala-zvyseni-cen.A231113_182721_ln_ekonomika_rkj?utm_source=Maileon&utm_medium=email&utm_campaign=mix_ln-71876+20231114-160005&utm_content=https%3A%2F%2Fwww.lidovky.cz%2Fbyznys%2Fvlada-cesko-eru-energie-petr-fiala-zvyseni-cen.A231113_182721_ln_ekonomika_rkj&zdroj=mail