Výkonnější bateriová úložiště mohou poslat do historie plynové elektrárny
Bateriová úložiště pro zajištění stabilních dodávek elektrické energie jsou stále výkonnější. Experti odhadují, že díky nim už brzy výrazně propadne potřeba využívání plynových elektráren, s nimiž se ještě donedávna počítalo pro vyrovnávání výkyvů produkce z obnovitelných zdrojů. Všímají si toho i banky, které přestávají výstavbu nových plynových elektráren finančně podporovat.
Role plynových elektráren v energetickém mixu Evropy i Spojených států amerických se rychle mění. Experti upozorňují na to, že někteří provozovatelé bateriových úložišť už dodávají záložní energii do sítě za cenu, která je s plynovými elektrárnami srovnatelná. Agentura Reuters tak informovala o tom, že zemního plynu v Evropské unii by se mohlo v blízké budoucnosti používat čím dál méně.
Zemní plyn by v přechodu na udržitelnou energetiku mohl hrát mnohem menší roli, než ještě před pár měsíci největší energetické společnosti předpokládaly. Souvisí to i se zjištěním americké neziskové organizace Global Energy Monitor. Ta informovala o tom, že v první polovině letošního roku bylo na celém světě pozastaveno nebo zrušeno více než 68 projektů nových plynových elektráren. Řadí se mezi ně i záměr amerického developera Competitive Power Ventures, který během října oznámil, že ukončí své plány na výstavbu projektu plynové elektrárny v New Jersey. Vedení tohoto podniku před časem informovalo o tom, že hlavním důvodem je absence vládní subvence i nízké ceny elektrické energie.
Mezi další se řadí i projekt britské společnosti Carlton Power, která stopla své plány na výstavbu plynové elektrárny v anglickém Manchesteru za 800 milionů liber, v přepočtu zhruba 22 miliard korun.
Plynové elektrárny bez zisků
Od financování nových plynových elektráren v západním světě opouští i banky. Ty se dlouhodobě zaměřují na projekty, které mají po dobu plánované životnosti zaručené příjmy. Kvůli aktuálním trendům ale modeláři začínají spíše odhadovat, kolik plynu bude potřeba v době vysoké poptávky pro kompenzaci výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. „Výpočty a odhady jsou pro nás stále složitější,“ uvedl pro Reuters modelář Nigel Scott z společnosti Sumitomo Mitsui Banking Corporation.
Elektrárny v pohotovostním režimu mají pracovat jen ve chvílích, kdy je výroba elektřiny kvůli nedostačujícím obnovitelným zdrojům nízká. Financování takových elektráren je v dnešní době postavené na kapacitním mechanismu, který má elektrárnám zajišťovat stále platby za to, že udržují záložní kapacity. Právě plynové elektrárny jsou pro takové potřeby velmi vhodné, neboť jsou schopny najet na maximální výkon rychle a jednoduše. Kapacitní mechanismy v dlouhodobém horizontu ekonomiku jednotlivých plynových provozů pomohou částečně zlepšit, k dlouhodobým ziskům ale ani zdaleka nevedou, a i proto se finančníci na tuto oblast aktuálně více zaměřují.
Výroba elektřiny z OZE stále roste
Ve prospěch budoucnosti plynových elektráren nehovoří ani fakt, že výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů dosahuje poslední měsíce na rekordní úrovně. Think tank European Electricity Review informoval o tom, že v loňském roce se na celkové výrobě elektřiny v Evropské unii podílela větrná a solární energie 22 procenty, a tak poprvé v historii překonala i podíl výroby elektřiny z plynu. Proti roku 2016 jde o dvojnásobek. „Kapacitním mechanismům v prvních letech dominovaly elektrárny na fosilní paliva, které zajišťovaly dostatečnou flexibilitu. Tyto trendy se ale mění ve prospěch záložních baterií,“ uvedl pro Reuters Simon Virley, který pracuje v energetickém oddělení poradenské společnosti KPMG.