Zastropování cen v číslech: kolik skutečně zaplatíme za plyn a elektřinu?
Zastropované ceny energií přinesou odběratelům jistotu i finanční úlevu v podobě šesti korun za kWh elektřiny a tří korun za kWh za plyn. I když se ušetřené částky budou pohybovat až v desetitisících, je jasné, že i tak se domácnosti musí v roce 2023 připravit na vyšší výdaje než letos. A to výrazně. Podívejte se, co nás čeká po rozhodnutí vlády o maximálních cenách plynu a elektřiny.
V roce 2021 domácnosti za silovou elektřinu platily přibližně dvě koruny za kWh včetně DPH a cena na začátku roku 2022 před novými ceníky činila 3,8 koruny. Nyní domácnosti platí přibližně za kWh i sedm korun. To je o 50 procent méně, než jsou maximální ceny, na které elektřina aktuálně „vylétla“ některým domácnostem. Pokud kupují elektřinu za spotové ceny, platí až 12 korun za kWh. Ale strop je zhruba o polovinu více, než kolik se běžně platilo před energetickou krizí.
„Zastropování na šesti korunách včetně DPH je pro spotřebitele úleva, zvlášť pro ty, kteří přešli na spotové, tedy burzovní ceny, a musí platit násobky oproti minulému roku,“ říká Jan Béreš, energetický expert Ušetřeno.cz.
K avizovaným šesti korunám je zapotřebí si přičíst přibližně 30 až 40 procent za ostatní poplatky, služby a také DPH, které domácnosti pravidelně platí. Konečná cena za 1 kWh se tak bude pro odběratele primárně lišit podle poplatku za distribuční sazby v rozmezí mezi 7 až 9 korunami.
Českou ekonomiku národní řešení bude stát 130 miliard korun. K těmto nákladům má výhrady ekonom Lukáš Kovanda.
„Celkové náklady na zastropování se budou pohybovat realisticky spíše kolem 200 miliard korun ročně, ačkoli ministr financí Zbyněk Stanjura uvádí částku 130 miliard. Vláda chce tyto náklady financovat z inkasa daně z neočekávaných zisků – takzvané válečně daně, jež by měla vynést zhruba 60 miliard korun ročně, a dále pak z vyšší dividendy státních podniků a z výnosu z prodeje emisních povolenek. Tyto zdroje však zřejmě nebudou stačit k pokrytí celkových nákladů zastropování, takže stát je bude muset financovat na dluh, případně ušetřit v rozpočtu jinde,“ dodává Kovanda.
Kolik budou v příštím roce domácnosti platit za energie, záleží na tom, jaké využívají distribuční sazby.
Je to první krok k tomu, abychom stabilizovali prostředí.
Radim Holiš (ANO)hejtman Zlínského kraje
Distribuční sazbu přiděluje odběrnému místu distributor podle toho, k čemu se elektřina využívá. Pokud jsou to běžné spotřebiče a osvětlení, jedná se o jednotarifovou distribuční sazbu, kdy je po celých 24 hodin každého dne za distribuci elektřiny účtována stejná cena. Pokud se v odběrném místě elektřina využívá k ohřevu vody, vytápění nebo nabíjení elektromobilu, přiděluje distributor dvoutarifovou distribuční sazbu – po část dne je cena vyšší.
Také cenu zemního plynu vláda zastropovala na třech korunách včetně DPH bez poplatků za distribuci. Hlavním důvodem jsou současné ceny plynu, které se absolutně vymkly jakýmkoli predikcím.
Zastropování se chystá i na evropské úrovni, detaily chce dnes zveřejnit Evropská komise. Podle pracovní verze návrhuby byla maximální prodejní cena elektřiny vyráběné neplynovými elektrárnami stanovena na 180 eur za megawatthodinu, což odpovídá 4,4 koruny za kilowatthodinu – tedy méně, než je cena silové elektřiny podle plánu české vlády.
Otázky a odpovědi. Co nás čeká po rozhodnutí vlády o maximálních cenách plynu a elektřiny
1 Jaké budou maximální ceny elektřiny a plynu?
Strop u elektřiny bude 6 Kč/kWh au plynu 3 Kč/kWh včetně DPH za silovou složku, tedy za samotnou energii. K tomu dodavatel připočítá různé poplatky za distribuci a další. V případě elektřiny by měla konečná cena včetně DPH činit 7 až 9 Kč/kWh.
2 Co vlastně zastropování cen znamená?
Že lidé budou platit energetickým firmám jen do stanovené hranice a cokoliv, co bude nad, uhradí stát.
3 Koho se opatření bude týkat?
Domácností, živnostníků i firem z kategorie maloodběratelů. Zároveň bude určeno pro veřejný sektor (školy, nemocnice…), který bude energie nakupovat prostřednictvím státem určeného dodavatele.
4 Bude zastropovaná cena platit opravdu pro každého?
Pokud mají lidé nebo podnikatelé například smlouvu s fixací s výhodnější cenou, tak na ni mají nárok až do konce fixace.
5 Je proces zastropování cen energií ukončený?
Není. V pátek bude o opatřeních jednat Sněmovna, která by měla v rámci legislativní nouze schválit v jednom čtení nutné změny energetického zákona. Poté úpravy posoudí Senát a pak je dostane prezident.
6 Co by se stalo, kdyby ceny energií zůstaly pro příští rok nezastropované?
Pokud by vláda cenu elektřiny nezafixovala, pak by v příštím roce, při burzovní ceně 12Kč za kWh, mohly domácnosti platit i kolem 250 tisíc korun.
7 Podle vlády by zákazníci měli pocítit pokles záloh už v listopadu, nová opatření ale mají platit až od Nového roku. Jak to vysvětlit?
K nastavení cenového stropu dojde od 1. ledna 2023, dodavatel bude mít ale povinnost zohlednit cenový strop v novém předpisu záloh už letos v listopadu.
8 Bude potřeba o změnu záloh žádat?
Ne, zálohy mají automaticky přepsat dodavatelé energií.
9 Jak se cenový strop doplní s úsporným tarifem?
Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) se na odpočtu částek na letošní rok nic nemění. České domácnosti by tedy měly mít nárok maximálně na 4 000 Kč. V příštím roce by však mohl být tarif adresnější, tedy měl by být určen jen pro ty, kdo ho budou opravdu potřebovat.
10 Jak dlouho zůstanou ceny energií zastropované?
Počítá se s příštím rokem. Vláda má mít ale i nadále možnost ceny energií v případě potřeby dál regulovat.
11 Chystá vláda program pro firmy, které odebírají víc energie?
Opatření pro ně by měl kabinet představit dnes.
12 Z čeho stát opatření zaplatí?
Počítá se s tím, že finance získá formou dividend ze státních podniků, především pak z ČEZ. Dalším zdrojem peněz se má stát daň z neočekávaných zisků a z příjmů ze zvýšené ceny emisních povolenek.
| Na energie dávají Češi už i poslední úsporyFinanční rezervu, která by pokryla výdaje alespoň na jeden měsíc, nemá čtyřicet procent českých domácností. Vyplývá to z Indexu prosperity Česka, v němž Česká spořitelna a portál Evropa v datech analyzují ekonomické a sociální ukazatele. Že téměř dvě třetiny Čechů nic nenašetří, není podle analytika Tomáše Odstrčila jejich vina. Česko má ze států EU třetí nejvyšší výdaje na energie. A to platilo i před energetickou krizí. „Jen loni jsme na energie vynaložili průměrně 6,1 procenta celkových výdajů domácností. Průměr EU přitom vycházel na 4,3 procenta. Horší bylo jen Slovensko a Polsko,“ uvedl. Češi, kterým se v posledních měsících dramaticky zvýšily náklady na energie, musí při placení sahat i do úspor. Jenže pětině obyvatelstva potřebný finanční polštář úplně chybí. „Nemohli v covidu našetřit. Zatímco bohatší spořili, protože lidé omezili zbytné výdaje, ti nejchudší neměli z čeho odkrajovat. A pokud přesto nějaké úspory shromáždili, inflace jejich hodnotu snižuje,“ vysvětlil ekonom David Navrátil. Náklady na fungování domácností letos převyšují u těch nejchudších příjmy. „Nejchudší pětina obyvatel je každý měsíc v červených číslech. Dluhy nemají z čeho splácet. A protože nemají finanční rezervu, jejich dluh se zvětšuje,“ komentuje aktuální situaci Navrátil. (mls) |