Zlevnění se nekoná, energie dál prudce zdražují. Burzy opět šílí
Pro české odběratele je to další špatná zpráva. Už to vypadalo, že se po říjnovém blouznění energetické burzy trochu uklidnily. Jenže v posledních týdnech znovu začala elektřina a plyn dramaticky zdražovat. Na vině je tentokrát především prudký růst ceny emisních povolenek. Za poslední měsíc stoupla zhruba o polovinu na 90 eur za tunu.
Elektřina s dodávkou na příští rok nyní na burze stojí 190 eur (tedy v přepočtu asi 4800 korun) za megawatthodinu, což je dokonce asi o30 eur více než během říjnového maxima. Ještě v polovině léta se přitom tato dodávka obchodovala za ceny kolem 80 eur. Postupně zdražují i kontrakty na následující roky, proti tomu na rok 2022 jsou však zatím o dost levnější.
V cenách pro domácnosti se nynější vzestup na burzách neprojeví hned, jde zatím jen o krátkodobý výkyv. Většina dodavatelů navíc již vyšší nákupní ceny do svých ceníků promítla. A odběratelé, kteří nemají dříve uzavřené fixace, budou platit víc nejpozději od ledna.
Pokud by se však burzovní ceny udržely vysoko po delší dobu, nezbude dodavatelům nic jiného než udělat nové kalkulace a lidem i firmám znovu zdražit.
Ke zdražení emisních povolenek, tedy určitého odpustku, který platí elektrárny a průmyslové podniky za vypouštění škodlivin, přispěly v posledních týdnech plány nové německé vlády. Největší evropská ekonomika chce „zezelenat“ rychleji, než se původně plánovalo. K tomu se přidávají i další vlivy.
Evropa zdaleka nemá tolik obnovitelných zdrojů, aby jejich výroba dokázala pokrýt podstatnou část spotřeby elektřiny. Musí stále spoléhat na špinavou elektřinu z uhlí a zemního plynu (a některé země i na jádro).
Jenže plynu aktuálně není v Evropě dost a jeho cena také stoupá. To vede k paradoxu – do hry se vracejí staré uhelné elektrárny, které si musejí povolenky nově obstarat.
Krátkodobě mohou mít na ceny povolenek vliv také Vánoce. Během nich se většinou do oběhu neuvolňují nové povolenky a výrobci, kteří jich nemají dost, si chtějí udělat na toto období zásoby.
Kam ceny půjdou dál, se analytici zdráhají odhadovat. Někteří říkají, že se z elektřiny stává nedostatkové zboží a že nedostatečná nabídka – Německo neskončí jen s uhlím, už za rok odejde od jaderné energetiky – spolu se sílící poptávkou může ceny vytlačit ještě výš.
Jiní tvrdí, že jde jen o výkyv, který nebude mít dlouhého trvání. Mimo jiné i proto, že tyto vysoké ceny energií mohou nevratně poškodit evropský průmysl. K poklesu ceny by teoreticky mohlo výhledově přispět i naplnění plynových zásobníků po Evropě a zprovoznění plynovodu Nord Stream II v Baltském moři.
Spotřebitelé ostatně nepocítí vysoké ceny energií jen napřímo, přes faktury za elektřinu a plyn. Zprostředkovaně se objeví všude. V anketě Hospodářské komory se ukázaly jako faktor, který ze všech nákladových položek nejvíce ovlivní podnikání v roce 2022.
„Právě elektřina je nejcitlivějším nákladem pro třetinu oslovených firem. V této situaci mnoha podnikatelům nezbývá nic jiného než vyšší náklady promítnout do vyšších cen svého zboží a služeb. Řada podnikatelů se nicméně snaží zmírnit nárůst výstupních cen snížením svých vlastních marží,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Pryč od nouzového dodavatele
Aktuální prudký vzestup cen elektřiny na burze nicméně jedna skupina zákazníků pocítí mnohem dříve než ostatní. Jde o bývalé zákazníky padlých dodavatelů, například firem ze skupiny Bohemia Energy, kteří si zatím
nevybrali nového a zůstávají v přechodném režimu dodavatele poslední instance. Dodavatelé pro ně nakupují na spotovém trhu na „poslední“ chvíli, a tedy výrazně dráž.
Ačkoliv lidé mohou u nouzového dodavatele zůstat až šest měsíců, experti kvůli tomuto okamžitému dopadu do cen radí odejít co nejdřív. Většina lidí už to udělala, přesto zhruba každý desátý zatím z přechodného režimu nevystoupil. U plynu je to u innogy 29 tisíc zákazníků z původních 240 tisíc. U elektřiny je to u ČEZ 39 tisíc z celkem 376 tisíc. Další desítky tisíc zůstávají u dalších tří dodavatelů poslední instance (DPI).
Mnozí z nich o tom ani neví. „Přišel k nám 94letý pán, proč mu dodavatel už druhý měsíc nevystavil zálohu. Tím dodavatelem byla společnost Bohemia Energy. Informace o současné situaci se k němu ale nedostala. Určitě přitom nešlo o člověka, který by problém nechtěl řešit,“ říká Michal Kebort z Energetického regulačního úřadu.
Další tisíce zákazníků se nedaří kontaktovat. Třeba kvůli změně nájemníka. ERÚ proto spolupracuje se Svazem měst a obcí a dalšími organizacemi, aby nedostižné spotřebitele nějak našly. „Najali jsme řadu externistů, kteří budou jednotlivé adresy obcházet a prostě zvonit a snažit se konkrétní odběratele najít,“ dodává mluvčí innogy Pavel Grochál
Mnoho zákazníků si na druhou stranu stěžovalo, že převod dlouho trvá. „Jakmile zákazník podepíše smlouvu, má operátor trhu (OTE) lhůtu na převod deset pracovních dní od podání žádosti. Administrativa, která se s novými dodávkami pojí, ale může trvat déle. Včetně lhůty pro OTE u Centropolu aktuálně nepřesahuje 20 až 25 dní a tato doba se zkracuje. V čase největšího náporu nových zákazníků byla ivíce než měsíc,“ říká mluvčí Centropolu Monika Bartošová.
Kebort říká, že ke zkrácení přechodu hodně pomohly elektronické formuláře pro přechod do standardního režimu. „Online řešení nám zásadním způsobem pomohlo zvládnout obrovský nápor zákazníků DPI. Pomalu se uklidňuje také situace na našich pobočkách, už není problém uzavřít smlouvu osobně,“ dodává Grochál z innogy.
Někteří odběratelé nemají jasno v tom, odkdy jsou u nově vybraného dodavatele. „Nový dodavatel na přechod zákazníka upozorní, od dodavatele poslední instance mu přijde konečná faktura,“ říká mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek. Nový dodavatel většinou informuje SMS zprávou a zasílá i předpis záloh. Je možné obrátit se případně i na ERÚ, jenž může ověřit, který dodavatel je u odběrného místa aktuálně vedený.
Fixovat, nebo ne?
„V dílčích případech řešíme i oddalování data změny dodavatele oproti původnímu příslibu, jde ale o individuální problémy. Je třeba, aby si spotřebitel pohlídal obsah smlouvy, tedy datum zahájení dodávek, a na něm si trval,“ říká Kebort.
Stoprocentně platnou radu, zda si vybrat fixaci, či ceníky na dobu neurčitou, dnes nikdo nedá. Spíše by si zákazník měl říci, co od produktu očekává.
„Pokud chce mít klid a jistotu, že se mu cena v příštím období nijak nezmění, je pro něj lepší sáhnout po fixaci,“ říká mluvčí ČEZ Alice Horáková. Většinou platí, že delší fixace (u ČEZ až na tři roky) je levnější, protože ceny elektřiny na další roky jsou nižší. Ještě delší fixace už odborníci nedoporučují.
Je nakonec možné, že takový zákazník může nakonec v roce 2024 platit víc než ten, kdo zvolí produkt na dobu neurčitou. Nikdo neví, kde budou v té době ceny na trhu. Pokud má zákazník zájem o fixaci ceny, měl by si ohlídat, že mu ji smlouva zaručuje po celou dobu trvání. „Na trhu se totiž objevují i falešné fixace, kdy dodavatel může cenu jednostranně zvýšit,“ říká Horáková.
Centropol doporučuje uzavřít smlouvu s fixací na dva roky. „U takové smlouvy vycházejí výhodnější zálohy i celková cena za elektřinu a plyn. Dvouletá smlouva zahrnuje jak zimu, kdy je spotřeba vyšší, tak léto, kdy je naopak nižší. Druhý rok je na velkoobchodním trhu levnější než první, takže i cena pro zákazníka je nejnižší možná,“ říká Bartošová.
A jako vždy platí – přečíst si celou smlouvu v klidu, včetně poznámek pod čarou. A nikdy nic nepodepisovat pod tlakem.
Kebort ještě upozorňuje, aby si lidé zkontrolovali i vyúčtování, ať už od Bohemia Energy, nebo DPI. „Dochází například k nedorozuměním i kvůli způsobu odečtů,“ říká. Pokud lidé trvají na uvedení přesné hodnoty a odečet byl stanoven odhadem, je možné do pěti dnů od změny dodavatele provést samoodečet a ten nahlásit distributorovi nebo dodavateli. Někdy je třeba zaslat fotografii.
Pokud konečné vyúčtování nesedí, je možné ho u dodavatele reklamovat, chyby se mohou stát, obzvlášť nyní, kdy se dodavatelé potýkají s nebývalým náporem.
„Kdyby dodavatel reklamaci neuznal, ale spotřebitel si myslí, že je v právu, může se obrátit na ERÚ pro radu, avšak je třeba si uvědomit, že formální řešení, závazné pro dodavatele, může nabídnout až případné mimosoudní řešení sporu,“ doplňuje Kebort.